Jak se žije v obcích, kde mají nejvíc lidí bez práce

Co může člověk očekávat ve vesnici s nejvyšší nezaměstnaností v okrese? Tísnivý obraz beznaděje? V případě Nechvalína ani náhodou. Přinejmenším na první pohled vykazuje všechny znaky malebné prosperující obce, byť možná poněkud ztracené v údolí na dohled od známého kopce Babí lom.

Počet nezaměstnaných je vysoký, problém s nezaměstnaností v obci na Kyjovsku ale lidé bolestivě necítí. | foto: Radek Miča, MAFRA

A to i když je Nechvalín podle statistik úřadu práce v Hodoníně s více než třicetiprocentní nezaměstnaností na čele pomyslného žebříčku.

Krátce po poledni není na ulici živá duše. Skrze mříže na výloze zavřeného obchodu se smíšeným zbožím se lze dočíst, že je otevřeno od 6,30 do 11 hodin.

Novou fasádu na jedné ze dvou hospod zdobí logo uherskobrodského pivovaru a tabule na návsi popisuje aktivity Mikroregionu Babí lom, který sdružuje jedenáct obcí v západní části kyjovského regionu.

Po silnici, kterou lze přes Nechvalín dojet do Ždánic, neprojede přinejmenším půl hodiny ani jedno auto. Když se po nějaké době na chodníku podél potoka objeví tři mladé ženy s kočárky a několika dětmi, nesou se jejich hlasy tichým údolím do daleka.

Za prací lidé dojíždějí

"My s tím doma potíže nemáme," odpovídá jedna z mladých maminek na otázku, zda problém nezaměstnanosti doma nějak pociťují. Informace o vysokém procentu lidí bez práce v Nechvalíně ji spíše překvapuje.

"Ale je pravda, že pokud tady lidé práci mají, musí za ní dojíždět. Do Kyjova nebo do Hodonína. Někteří jezdí pracovat dokonce až do Brna," říká druhá z žen.

Všechny tři jsou dobře oblečené, děti vozí ve značkových kočárcích. Žádné z nich se problém nezaměstnanosti osobně nedotýká. "Jsme tady spokojené, je tu klid, s malými dětmi se tu žije dobře," ujišťují se navzájem.

Dříve pracovalo více lidí v zemědělství

Svá jména však zveřejnit nechtějí. Jméno odmítá prozradit i starší žena na chodníku před obecním úřadem. Tabule na vratech upozorňuje, že uvnitř sídlí i kadeřnice. Je ovšem zamčeno.

"Problém s nezaměstnaností mají určitě někteří muži, kteří pracují u stavebních firem. To je sezónní záležitost," říká žena.

Nechvalín

Obec Nechvalín leží na jižních svazích Ždánského lesa, na Hanáckém Slovácku. Na rozloze 425 hektarů žije ve 140 domech 350 obyvatel. Na svazích v okolí obce jsou vysázeny vinice a sady meruněk, broskví a jabloní. Mluví se zde charakteristickým hanáckoslováckým nářečím.

"Tady se mezi lidmi příliš neví, kdo je nebo není bez práce. Dřív byla půlka dědiny zaměstnaná v zemědělství, dnes už to není pravda. Je tady vinařská firma, ale pokud vím, tam z obce nedělá nikdo. Místní soukromý zemědělec občas najímá brigádníky a u firmy, která tady v okolí má sady, dělají tak maximálně dva lidé," popisuje žena.

Když zmizí v jednom z domů, náves opět osiří. Hospoda ve středu obce má za oknem ceduli, že otevírá v půl čtvrté. Deset minut po půl však zůstávají její dveře zamčené. A nikdo na dohled.

 S nezaměstnaností bojuje i Starý Petřín

"Pedikúra u vás doma," láká na službu již zažloutlý leták z nástěnky uprostřed návsi Starého Petřína. Lidé se tu snaží uživit, jak mohou. Důvod je jediný. Podobně jako další obce Vranovska je i Starý Petřín místem s největší nezaměstnaností na Znojemsku.

Přitom na samotné Vranovské přehradě si podnikatelé v létě dobře vydělají. "Ale to je jen na pár měsíců, zbytek roku je k ničemu. Všichni mladí proto jezdí za prací do světa," hodnotí prodavačka z obchůdku s potravinami ve Starém Petříně.

Výraz "vyjíždět za prací do světa" je zřejmě v tomto místě dost populární. "Stojí to tady za prd. Mladí musí vyjíždět do světa," použije jej vzápětí i postarší paní procházející jinak prázdnou návsí.

Ani život v sousední vesničce Podmyče se rozhodně nepodobá životu v prosperujících střediskových obcích. Trvale je tam obydleno asi padesát domků, zbytek jsou chalupáři.

Podmyče a Starý Petřín

Pohraniční region tvoří 23 obcí, žije v nich asi šest tisíc obyvatel. Ještě v roce 1930 zde přitom žilo 11,5 tisíce osob. Během období, kdy probíhala sčítání lidu, však region ztrácel asi 600 obyvatel. Hustota zalidnění klesla pod 25 osob na 1 km2. To je 5,5 krát méně, než je celostátní průměr.

V hodnocení životního standardu na jihu Moravy se Podmyče dokonce usadily před lety až na úplném chvostu tabulky. Doby, kdy řadu tamních obyvatel zaměstnávaly okolní zemědělské podniky či lesy, jsou dávno pryč.

"Tolik lidí, které tady dřívější zemědělské podniky zaměstnávaly, už dávno nikdo nezaměstnává. A v lesnictví už od nás nepracuje nikdo. De facto tady není nic," popsal starosta obce Podmyče Radek Virgler.

V létě přijíždějí chalupáři

V místních potravinách je po většinu dne zcela prázdno. Lidé si tam nakoupí jen brzy ráno, pak dorazí jen ten, kdo něco zapomněl.

"Tržby jsou tady stále nižší a nižší. Protože lidí je zde stále míň," říká prodavačka Eva Hadenová. Ta v krámku pracuje už devět let. Před rokem se o provoz obchůdku začala starat sama obec poté, co jeho majitel zkrachoval.

Obec má přitom řadu malebných domků, ty ale patří většinou chalupářům. Těch je tady v sezoně podle místních opravdu hodně.

Přes zimu jsou ale jejich chalupy pusté, a vesnice tak téměř přestává žít svým vlastním životem. I její starosta jezdí denně pracovat desítky kilometrů daleko. Podobně jako další tamní muži.

"Někteří dojíždějí za prací až sto kilometrů," vylíčil Radek Virgler.

Prodavačka Eva Hadenová je tak již skoro jedinou, která v místě svého bydliště ještě vydělává. "Ale manžel už pracuje ve Znojmě. Přesto tady zůstáváme. Máme to tady prostě hodně rádi," dodává.

Jak to, že rekreační oblast, která se pyšní přehradou, Národním parkem Podyjí, vranovským zámkem či hradem Bítov, nedokáže uživit většinu místních?

"Zájem turistů se týká většinou jen Vranova, Bítova a Podhradí, ve vesnicích kolem už takový není," míní vranovský starosta Lubomír Vedra.

Kam za prací?

Jak daleko jste ochotni do zaměstnání dojíždět? Myslíte si, že se v obcích dá uživit? Pište své příběhy i názory na adresu redaktorů MF DNES: [e-mail] nebo [e-mail].