I když se na koncerty chodí v první řadě kvůli hudbě samotné, pražské zastávce krátkého turné americké písničkářky Suzanne Vega, domácího Čechomoru a předkapely Bílá nemoc hrála výrazně do ruky lokalita konání. Členitý areál Žlutých lázní se spoustou stánků, barů a lehce zvlněným terénem se ukázal jako ideální jak pro tento druh hudby, tak pro letošní "rozmarné léto".
Jediná okolnost koncertu, kterou lze vytknout, byl samotný přístup do areálu. Bůhví, zda byl hlavní důvod jen ve špatné organizaci, nebo prostě nejsou Žluté lázně na takový nával stavěny - asi od obojího kousek. Dav způsobil mohutný "špunt", ve kterém uvízli i zkušení koncertní harcovníci, neorientující se, do kterého proudu se mají přidat (běžné vstupenky, elektronické vstupenky, nákup lístků na místě, několik typů VIP, novinářské akreditace...).
Rock "chlápků odvedle"
Turné je prezentováno jako společné hraní Suzanne Vega a Čechomoru, což může zavádět k představě, že americkou zpěvačku doprovázejí na pódiu "naši chlapci", případně že na oplátku například ona nacvičila nějaký ten česko-moravský "folkloreček". Naštěstí (což platí pro obě strany) tomu tak není a všichni protagonisté se drží svého kopyta.
Úvod večera (v době, kdy část návštěvníků ještě trčela v onom zmíněném vchodovém "špuntu") patřil pražským softrockovým veteránům Bílá nemoc. Kapela má oproti letům, kdy patřila k hlavním oporám programové nabídky legendárního klubu Malostranská beseda, obnovený repertoár, poněkud tvrdší výraz, zachovává si ale stále především velmi sympatickou image "normálních chlápků", kteří si jdou po práci zahrát písničky.
O totéž se vlastně snaží Čechomor, i když se mu to nedaří vždycky. A ani nemůže, když tomu tak ve skutečnosti u těchto výsostných profíků není. Kapela rozjela svůj hodinový set v hitovém duchu, obohatila jej ukázkou z aktuálního "hradního" projektu. Své fanoušky v míře vrchovaté uspokojila.
A ty, kteří mají při některých písních problémy s nepříliš originálním soundem kapely (bezmála citujícím některá tvůrčí období Mišíkových Etc... a Prokopova Framusu 5) či přímo s celým konceptem "folkloru s boosterem", z rozpaků rozhodně nevyvedla. Areál nicméně nabízel tolik povyražení, že ani ten, kdo přišel jen na hlavní hvězdu, nemohl být z jí předcházejícího dění otráven. Včetně exprezidenta Václava Havla, který dorazil na zpěvaččino osobní pozvání zhruba ke konci čechomorského bloku.
Těšíme se na kapelu
Suzanne Vega vystoupila s oproti minule rozšířenou muzikantskou sestavou. Kromě výtečného baskytaristy a dlouholetého kapelníka Mikea Visceglii ji doprovází ještě kytarista Gerry Leonard. A to je velmi dobrá volba, zvláště v repertoáru, který pokrýval ochutnávky z téměř celé zpěvaččiny kariéry.
Suzanne Vega si totiž vždy držela základní autorský rukopis, zároveň se ale mírně proměňoval její výraz a způsob interpretace. V pouhém duu s Viscegliou (jakkoli výtečným hráčem, schopným baskytaru rozehrát do neobvyklých barev) se ne vždy podařilo vystihnout právě tyto odstíny. Na současném turné je velmi citlivě dobarvuje jmenovaný kytarista.
Na druhou stranu je zřejmé, že produkci Suzanne Vega by slušela celá kapela - alespoň Češi by si ji v této poloze zase po komorních koncertech zasloužili vidět. A zvláště takto pod širým nebem, kde by určitě mnohé písničky (včetně tak provařených hitů, u kterých by to teoreticky mohlo být jedno, jako je Luka) vyzněly ještě lépe.
Nicméně šlo o po všech stránkách velmi příjemný večer. Neprovázela jej rozechvělost z čehosi zřídka vídaného (nejen Čechomor, kde je to samozřejmé, ale i Vega je poměrně často vídaným hostem českých pódií), ale naopak naprostá uvolněnost a klid. Dokonce i komáři, obvykle obtěžující na březích Vltavy, si dali oddech. Asi seděli a poslouchali.
