"V pondělí jsme převzali klíče a také mobiliář vily, dnes se řeší výměna hlídací služby a další věci okolo," řekl mluvčí Národního památkového ústavu v Brně Zdeněk Vácha.
Vila bude nadále patřit státu, pouze její provoz mají od teď na starosti památkáři. A mají s ní velké plány.
"Mělo by tam vzniknout centrum pro výzkum a dokumentaci moderních staveb," upřesnil Vácha. V něm by se mohly konat také výstavy a přednášky.
Odstraňte nánosy totality
Památkáři chtějí vilu co nejdříve otevřít pro veřejnost. "Zhruba za měsíc vilu zpřístupníme. Bude to však jen na malý časový úsek, na dlouhodobý provoz nemáme zaměstnance ani peníze," řekl mluvčí. Dodal, že vila bude nejspíše otevřená po jeden týden.
Podle architekta Petra Hrůši stavba není typicky funkcionalistická. "Víc si pohrává s interiérem a je noblesnější. Oplývá spoustou kvalitních detailů a materiálů. Překvapí kontrastem mezi uzavřeným strohým exteriérem a interiérem, který působí až povznášejícím dojmem," popsal Hrůša.
Varoval před razantní rekonstrukcí, podle něj půjde spíše o důsledné odstranění nánosů totality.
Na projektu centra pro moderní stavby spolupracují památkáři s fakultou architektury brněnské techniky. Návrh by měl být hotový do konce roku. Na samotnou přestavbu se počítá s dotacemi z Evropské unie, ty projekt časově omezí.
"Pokud začneme čerpat v roce 2010, stejně musí čerpání skončit za tři roky," vysvětlil Vácha. Podle jeho slov vila nepotřebuje rekonstrukci, ale spíše úpravu.
Rekonstrukce za 100 milionů
"Ta vila se nerozpadá, její stav je stabilizovaný. Celou dobu se tam topilo, hlídalo, stavba nechátrala. Některé části jsou spíše zastaralé," řekl mluvčí památkářů.
Jde třeba o velkou kuchyň z dob totality, která nejspíš nebude potřeba, leda že by ve vile vznikla restaurace.
Náklady na rekonstrukci slavné vily by se měly odhadem pohybovat kolem sta milionů korun. Úprava počítá také s oprášením zašlých tenisových kurtů, okolních domků a bazénu. Celý areál se poslední tři roky nevyužíval a část jeho vybavení byla ukryta v depozitářích z obav před rozkradením.
Vilu Stiassny možná využijí i zástupci kraje. "Jednáme o možnostech využití pro zahraniční, státní a regionální návštěvy kraje. S žádnými většími výdaji v této věci ale nepočítáme," řekl hejtman Michal Hašek.
Byl v ní i Fidel Castro
Vilu v Hroznové ulici si nechal v letech 1926-27 postavit brněnský podnikatel Alfred Stiassny podle projektu architekta Ernsta Weisnera. Po druhé světové válce rodině Stiassných celý areál zabavil stát na základě Benešových dekretů.
Nějaký čas v ní pobýval právě prezident Edvard Beneš. Za totality získala vila označení "vládní", ačkoli nikdy vládě republiky nepatřila. Sloužila však pro její účely – setkávali se zde státníci a významné osobnosti.
"Probíhaly tam nejrůznější akce, večírky, rauty. Máme dokonce návštěvní knihu, kde jsou všichni prominenti podepsaní," řekl mluvčí památkářů. Našli byste v ní i jméno Fidela Castra.
Po revoluci byl areál pronajímán, naposledy brněnským veletrhům. Vila jim sloužila jako luxusní hotel. Poslední tři roky se stavba nevyužívala.
