Už před šestnácti lety šokoval návštěvníky benátského bienále podélně rozpůlenou krávou naloženou ve formaldehydu, kterou bylo možné projít jako mezi dvěma stěnami. Před dvěma lety se jeho dílo nazvané For the Love of God (Pro lásku boží) dražilo za padesát milionů liber (zhruba 1,5 miliardy korun), což je nejvyšší cena, která kdy byla za dílo žijícího umělce zaplacená.
Nebylo to však ledajaké dílo. Šlo o skutečnou lidskou lebku z osmnáctého století posázenou diamanty a obalenou platinou, která měla uprostřed čela zasazený obrovský narůžovělý diamant ve tvaru hrušky. Autor? Britský umělec Damien Hirst (1965). Jedenáct jeho děl bude od čtvrtka k vidění na malé výstavě v pražské Galerii Rudolfinum nazvané Život, smrt a láska.
I podpis je drahý
Tak nějak, jak Hirsta líčí britské noviny, si kontroverzní umělce představujeme: na studiích údajně pil, bral kokain a měl tolik sebevědomí, že se stal sám sobě kurátorem, když si uspořádal výstavu v opuštěných londýnských docích. Vypadá spíš jako rocková hvězda. Ve většině rozhovorů s ním musí redakce "vypípávat" nebo hvězdičkou vyplňovat vulgární slova.
V rozhovoru pro londýnský list Evening Standard se Damien Hirst přirovnal dokonce k Picassovi. "Jen můj podpis prý stojí 200 liber. Když mi v restauraci donesou účet za 150 liber a já ho podepíšu, ještě na tom vydělají," řekl tenkrát redaktorovi a dodal: "Tedy pokud všem těm sr..kám věříte."
A věřit se tomu dá. Na podzim totiž nejslavnější aukční síň Sotheby’s dražila Hirstovo dílo z roku 2008 (tedy zvířata naložená ve formaldehydu, malby motýlů, zátiší s nedopalky cigaret a samozřejmě lebky) a aukce vynesla autorovi přes sedmdesát milionů liber (zhruba 2,1 miliardy korun). Podle svých slov to však nedělal pro peníze.
Touto aukcí totiž porušil subordinaci umělec – galerista a místo klasického prodeje přes galerii, která by si nechala polovinu výnosu, do aukce přihlásil svá díla sám. Magazín Time před časem uveřejnil rozhovor s Hirstem s titulkem Bad Boy Makes Good – tedy Zlobivý kluk dělá dobro. Slovo good by v tomto kontextu klidně mohlo znamenat
i užitek nebo výnos.
Kromě byznysmenů (tím největším je v tomhle případ asi François Pinault, vlastník Gucci, který má podle Hirsta asi pětačtyřicet jeho děl, a Hirstův první skutečný mecenáš Charles Saatchi) vlastní Hirstova díla i Elton John nebo David Beckham, řada multimilionářů z Ruska či Středního východu a samozřejmě světové galerie. Hirst umí zvýšit cenu svých děl i uměle: před dražbou v Sotheby’s prohlásil, že motýly už nikdy malovat nebude a cena všech obrazů s motýly šla samozřejmě nahoru.
Hirstova aktuální velká výstava v Kyjevě nalákala dva tisíce lidí jen na vernisáž, během prvních tří dnů přišlo 10 tisíc návštěvníků. Sedm Hirstů vlastní Darja Žukovová, manželka Romana Abramoviče, majitele londýnského klubu Chelsea, která vloni pro svou moskevskou galerii koupila nejdražší obraz vůbec – šlo o dílo Francise Bacona prodané za šestaosmdesát milionů dolarů (zhruba 1,2 miliardy korun). Hirst prý Bacona v mládí velmi obdivoval.
Umí tvořit i prodávat
Je ještě možné uprostřed takových milionů a slávy dělat umění? Jistě, podobně jako je David Beckham stále dobrý fotbalista bez ohledu na účast v mnoha bulvárních kauzách či jako je Dan Brown stále autorem knih se strhujícím dějem bez ohledu na kolotoč rozpoutaný slávou Šifry mistra Leonarda. Damien Hirst nejprve dělá umění a až potom ho
dobře prodává. A počínaje krávami a žraloky naloženými v lihové lázni je to hlavně umění poznamenané smrtí, byť spíš její fascinací než snahou nalézt uspokojivé odpovědi na otázky s ní spojené.
Ředitel Galerie Rudolfinum Petr Nedoma odsuzuje otázky po Hirstovi coby celebritě jako povrchní snahu o bulvarizaci. "Noviny a magazíny možná vnímají Hirsta jako hvězdu a soustředí se jen na cifry, skuteční výtvarní kritikové ale jeho dílo hodnotí jako konzistentní a kvalitní dílo někoho, kdo se dokázal prosadit v tématech, která si zvolil," vysvětluje.
Damien Hirst je ženatý a má tři syny. Když pobývá v Londýně, žije prý na hausbótu, jinak mu patří domy v Devonu a v Mexiku a má také několik studií a ateliérů. Jen v Anglii zaměstnává podle časopisu Time stodvacetičlennou armádu asistentů, kteří s ním nebo podle jeho zadání tvoří. Luxus? Jistě. Hvězdné manýry má však mnoho herců,
hudebníků či režisérů, tak proč ne výtvarný umělec?
Ovšem nic není věčné – podle serveru Bloomberg. com se cena, za kterou se Hirstova díla prodávají, začíná snižovat. Je to prý typický jev masové nadprodukce. I diamanty se jednou omrzí.
Co uvidíme v Rudolfinu
Přestože Rudolfinum na výstavě Život, smrt a láska nepředstaví ta mediálně "nejprovařenější" díla, je z těch jedenácti, která budou k vidění, jasně cítit Hirstův umělecký přístup. Jde zejména o díla inspirovaná tématem zdraví a závislostí v souvislosti s Hirstovou instalací Pohřebiště, což je vlastně memento zlozvyku kouření, nebo o exponát Rakovina kůže, tedy o prosvícený mikrosnímek pokrytý diamantovým prachem a lidskými vlasy.
Rakovina kůže, prosvícený mikrosnímek
2006, hedvábné plátno, užitkový lesklý nátěr na lnu se sklem, diamantový prach, chomáče vlny a vlasy, 228,6 x 152,4 cm
Pohřebiště
1996, sklolaminát, pěna a obsah popelníku, průměr 243,2 cm, hloubka 66 cm
Mučednictví Sv. Petra
2003, poniklovaná chirurgická ocel, skleněný kabinet s lékárničkami a různé objekty, 180 x 92,5 x 26,2 cm
Nádherná láska, toužící oči navrch hlavy a vibrující malba
1997
Chloramfenikol-acetyltransferáza
1996, užitkový lesklý nátěr na plátně, 282 x 234 cm
