Proč by to tajná služba dělala? Zřejmě proto, že Česko nechtělo, aby jeho občan skončil za mřížemi kvůli obvinění, které budí rozpaky. Kučerovi hrozily za sbírání brouků nedaleko přírodní rezervace Singalila tři roky vězení.
MF DNES získala informaci o zapojení tajné služby do Kučerova útěku od vysokého důstojníka rozvědky. "Pomáhali jsme mu. Je přece logické, že pomáháme Čechovi, který se dostane v zahraničí do takovýchto potíží," řekl rozvědčík. MF DNES jeho informace považuje za důvěryhodné.
Zároveň je však nutné přiznat, že je nelze stoprocentně ověřit. Jak Kučera, tak další lidé, kteří hráli v jeho případě nějakou roli, podíl tajné služby popírají. "Nejsem tak důležitý člověk, aby se o mě tajná služba musela starat," říká Kučera.
Případ "Broučkaři"Entomologové Emil Kučera a Petr Švácha odcestovali do Indie loni v květnu. Plánovali, že zde budou tři měsíce. Hmyz chtěli sbírat na dvou místech, nejprve severně od Dillí a pak v hornaté části severního Bengálska. 22. června je zatkli lesníci, kteří dohlížejí na pořádek v národním parku Singalila. Ten leží asi 90 kilometrů od města Dárdžiling. U entomologů našli lesníci asi 200 exemplářů brouků a larev hmyzu. Kučera ani Švácha neměli pro sběr patřičné povolení. Soud Čechy poslal do vazby, v níž strávili víc než měsíc. Dostali se z ní až po zaplacení kauce. Kučeru i Šváchu nejprve v září soud za sběr hmyzu potrestal, měli jít do vězení. V případě Šváchy soudce vzápětí rozsudek zrušil a uložil mu jen pokutu, Kučera měl jít na tři roky za mříže. Kučera se sice odvolal, další líčení u soudu se však stále oddalovalo. Nakonec z Indie raději koncem října utekl přes Nepál. Švácha se legálně do Česka dostal o tři týdny později. |
"Z názvu té služby je zřejmé, že jsou její případné operace tajné," uvedl český velvyslanec v Indii Hynek Kmoníček.
"K těm vašim informacím se jinak vyjadřovat nemohu. Obecně lze jen říct, že nekomentujeme nic, co by mohlo ohrozit zájmy České republiky a jejích občanů ve světě," dodává velvyslanec Kmoníček.
Mluvčí tajné služby Bohumil Šrajer je ještě stručnější. "Nekomentujeme žádnou konkrétní věc, ať už se jí zabýváme nebo ne," řekl Šrajer.
Je tu však několik věcí, které naznačují, že by verze o zapojení rozvědky do Kučerova útěku mohla být pravdivá. Jsou to drobné nesrovnalosti v tom, jak entomolog svůj únik před indickou justicí vylíčil. Zkusme si tedy jeho únik do Nepálu co nejvíce zrekonstruovat.
Zmatek v datech
Ještě v sobotu 18. října byl Kučera prokazatelně v Dárdžilingu. Autor tohoto článku ho ráno viděl, bydlel v tu dobu ve stejném hotelu jako Kučera s kolegou entomologem Petrem Šváchou.
Pro to, co Kučera v dalších dnech podnikl, byl zřejmě rozhodující čtvrtek 16. října. U soudu se totiž společně se Šváchou dozvěděli, že se projednávání jejich případu znovu odkládá.
Pro Šváchu to zároveň znamenalo, že nedostane cestovní pas, který měl přislíbený. Kučera říká, že to byla poslední pomyslná kapka, která druhého entomologa přesvědčila k odjezdu z Dárdžilingu do Dillí na českou ambasádu. Švácha totiž na rozdíl od Kučery mohl legálně opustit dárdžilingskou oblast. "Bylo mi jasné, že když on odjede, musím zmizet také," říká Kučera.
Kdy se tak stalo, však není úplně jasné. Sám Kučera to totiž v prvních rozhovorech odmítal upřesnit. Stejně tak nechtěl říct, kdy se dostal do Česka. Proč, to dosud Kučera nevysvětlil. Dnes ale říká, že z Dárdžilingu odcestoval v neděli 20. října.
Útěk do Nepálu
Nesrovnalosti jsou i v jiných datech, která českým médiím entomolog uváděl. V jednom rozhovoru uvedl, že se pro útěk rozhodl už v září, jinde mluvil o říjnu.
Cesta do sousedního Nepálu údajně entomologovi zabrala šest hodin. V Dárdžilingu si stopl džíp a nechal se zavézt směrem k hranici. Dál pokračoval pěšky. Místo pro útěk si podle svých slov vybral Kučera cíleně.
"Už jsem tady byl v roce 2002, bydlel jsem přímo v horské chatě na hranicích. Věděl jsem, jak to tam vypadá a že tam nikdo nehlídá," tvrdí Kučera.
Ověřit to, zda entomolog skutečně pobýval před šesti roky právě v této lokalitě, stoprocentně nelze. Pokud se však jeho útěk odehrál přesně, jak líčí, vystavoval se mimořádnému riziku. O případu totiž důkladně referovala místní média. Oba entomology přímo na ulicích Dárdžilingu i na dalších místech poznávala a zdravila spousta lidí.
Riziko, že si Kučery někdo všimne, bylo o to větší, že se sběratel hmyzu musel nechat dovézt k nepálské hranici kolem vesničky Rimbik. Do ní přitom oba entomology převezli krátce po zatčení a na jejich předvádění v poutech se přišli podívat téměř všichni obyvatelé.
Záhada druhého pasu
A pak je tu ještě Kučerův druhý pas, díky němuž mohl z Nepálu odletět. Ten první mu zabavil soud. Kučera tvrdí, že si další doklad, který legálně vlastní asi dva roky, nechal poslat ke známému do Dárdžilingu.
Adresáta entomolog tají, chrání ho prý před indickými úřady. Stejně tak odmítá mluvit o své přítelkyni, která mu údajně pas poslala.
Zaslání dokladu poštou je přitom velmi riskantní. Indické úřady jsou známé svou byrokracií, přesně evidují všechny zahraniční turisty.
Kučera si proto nemohl být jistý, že balíček z Česka k němu do Dárdžilingu vůbec dorazí. Navíc v době, kdy se pořád o českých entomolozích psalo a v indickém tisku vycházely i jejich fotografie.
Jisté je ovšem to, že tři dny před útěkem přijel za Kučerou do Dárdžilingu velvyslanec Hynek Kmoníček a společně s ním i česká konzulka.
Ať už Kučerovi pomohl kdokoliv, nic to nemění na faktu, že případ zřejmě definitivně skončil. Indická strana zatykač na Kučeru nevydala. "Ani nemůže. Pan Kučera nebyl v Indii dosud pravomocně odsouzen. Ale soudce se jen na posledním líčení divil, že žádný z obžalovaných na jednání nepřišel," říká velvyslanec Kmoníček.
