Nejryzejší Balkán v nejkrásnějším městě Albánie

Sevřený průlom dravé horské řeky, do jehož svahů šplhají husté řady bělostných stavení. V rovnoběžných terasách, připomínajících stupně obřího amfiteátru, s pohledem upřeným ke zpěněné hladině. Tohle je Berat, jedno z nekrásnějších měst Albánie.

Právě proto jej dávní poutníci pojmenovali Městem tisíce oken. Nebo poetičtěji Městem tisíce očí. A když přihlédneme i k okolí, určitě by si zasloužilo titul Město oliv a vína.

Tři tisíciletí osídlení

Lokalitu, kde leží Berat (též Berati), si nejprve vyhlédli Illyrové, tedy předkové současných Albánců, už ve třetím století před naším letopočtem. Tehdy se začala psát historie tohoto sídla.

Začala se odvíjet nit, která zatím nikdy nebyla přerušena. Během pohnuté minulosti zažila nadvládu Byzantinců, Bulharů, Srbů, Turků i Italů. Každý z nich přispěl svým dílem do podoby Beratu.

Berat je jedno z nejstarších a nejkrásnějších albánských měst

Kamenná citadela

Ještě než příchozí pronikne z roviny do průrvy řeky Osum, spatří mohutné hradby beratské pevnosti. Za její branou se rozprostírá pozoruhodný svět - město ve městě. Stále obydlené.

Masivní zdivo starobylých rezidencí kontrastuje se zelenými dvorky a svěžími subtropickými zahrádkami, odkud se ozývá kdákání drůbeže. Tyto fascinující momenty zrodila symbióza zástavby a opuštěných hradních trosek.

Hradby beratské pevnosti

Letitá dlažba náhle přechází do labyrintu cestiček až k samému okraji hradeb, odkud se hravě přehlédne široké okolí. Těsně pod nejvyšším bodem se choulí pohádkový kostelík sv. Trojice.

Pevnostní okrsek původně tajil okolo čtyřicítky kostelů, mnohé se dochovaly až do dneška. A také obyvatelé pevnosti jsou dosti často pravoslavného vyznání. Příležitostně nabízejí návštěvníkům pěkné ruční výšivky.

Ačkoli se mohou pyšnit velmi romantickou polohou svých stavení, život tady není jednoduchý. Za většími nákupy musejí sestoupit do podhradí. Dolů se jde celkem zvesela, ale návrat s plnými taškami může být leckdy poměrně namáhavý.

Berat usiluje o zápis do seznamu UNESCO

Může se hodit

Název Berat má zřejmě slovanské kořeny - Belgrad, případně Beograd, znamená "Bílé město" nebo "Bílý hrad" a pravděpodobně pochází z krátkého období srbské nadvlády (14. stol.), či ještě dřívější bulharské (10. stol.).

V současné době vrcholí aktivity s cílem zařadit Berat do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, čímž by se zařadil na stejnou pozici jako další poutavé albánské město - Gjirokastër.

Z beratských muzeí lze doporučit unikátní expozici ikon významného albánského malíře Onufriho (v areálu pevnosti), dále etnografické muzeum a galerii "Edward Lear".

Informační materiály a pohlednice tvoří součást sortimentu prakticky každé trafiky, není problém nalézt internetovou kavárnu. Upomínkové předměty jsou k dostání v krámku umístěném do přízemí mešity Xhamia e Beqareve. Během dne je pro turisty vstup do areálu pevnosti zpoplatněn - okolo 0,9 Euro.
Alternativním a oblíbeným suvenýrem se určitě stane láhev zdejšího červeného a balení beratských oliv.

---

Krása Beratu zrozená z tragické lásky

Vypráví se, že v Beratu kdysi žila překrásná dívka, do které se zahleděli dva bratři Tomor a Shpirag. Zamilovaní bratři se rozhodli situaci vyřešit vzájemným soubojem, který skončil nerozhodně. Ani jeden nezvítězil, oba se v lítém boji nakonec rozloučili se životem.
Nešťastná dívka se dala do zoufalého pláče a řeka vzniklá z jejích slz rozdělila město na dvě části. Poznamenána žalem nad smutným koncem nápadníků nenašla klidu a proměnila se ve skalní útes vklíněný mezi Goricu a Mangalem, na kterém se nyní tyčí beratská pevnost.

Pitoreskní Mangalem

Snad nejmalebnější zákoutí Beratu ale vykouzlí starobylá muslimská čtvrt Mangalem, vyrvaná příkré skále. V křivolakých uličkách stále přetrvává duch minulých staletí a několik málo současných objektů muselo svůj zevnějšek přizpůsobit tradičnímu rázu.

Hranici obytné zástavby vymezuje komplex Sultánovy mešity a dervišského dvora s modlitebnou. Brány obou míst jsou návštěvníkům otevřené, poněvadž islám je tu praktikován ve své nejtolerantnější podobě.

Pomyslné zrcadlo nastavila Mangalemu protilehlá křesťanská čtvrt Gorica, rozprostřená na levém břehu řeky. S neméně působivými ukázkami balkánské architektury, areálem kláštera a ladnými oblouky tureckého mostu.

Všechny domy ve čtvrti Mangalem jsou nasměrovány k řece a právě díky tomu se Beratu říká Město tisíce očí.

Právě domy v Mangalemu daly Beratu přezdívku Město tisíce očí

Berat současný

Dále na říčním nábřeží se v minulosti rozkládalo obchodní a řemeslné centrum. Z něj ovšem zůstaly zachovány spíše kusé fragmenty, neboť bylo později přestavěno.

Naštěstí z valné většiny uniklo socialistické výstavbě, protože Berat i v dobách Hodžovy vlády patřil mezi památkově chráněné lokality.

Na rozdíl od velebného ticha a klidu Mangalemu tady tepe živé srdce. Trhovci z okolí si na chodníku rozložili zboží k prodeji - živou drůbež, za pultem provozovny zápolí šedivý opravář se závadami deštníku, na hácích u řeznictví visí stažené ovce, zatímco sousední klimatizované pracoviště banky se honosí veškerým komfortem.

Beratské střechy a věže

Odpoledne se zalyká dopravní zácpou, ojetiny soupeří s novými modely o uvolněné místo, klaksony troubí jako o život, místy se vřavou proplete povoz tažený oslíkem.

Prodej živé drůbeže v ulicích Beratu

Situaci se snaží usměrnit policisté, kteří řídí dopravu, tak aby žáci z místní školy bez úhony přešli skrz rušnou komunikaci.

Pokud ovšem školák nerespektuje pronikavé hvízdání píšťalky, je mužem zákona na místě vytahán za uši. Pestrou směsici zvuků ulice přehluší jen volání muezzina či hlahol chrámových zvonů.

Městské centrum s obchody a provozovnami

Rytmy Ramadánu

Šťastná souhra osudu nám připravila nečekané překvapení: právě vrcholil závěr Ramadánu a celé město se ponořilo do slavnostní atmosféry.

Jak se tam dostat

Berat leží ve střední Albánii, má dobré autobusové spojení s Dračem (Durrës) i Tiranou a dále minibusové spojení s řadou dalších sídel.
Ve směru od Drače, Vlory a Gjirokastëru vedou do Beratu poměrně kvalitní asfaltované silnice s dobrým značením, velmi katastrofální stav vozovky panuje na trase Këlcyrë - Berat, označené žlutou barvou.
Některé mapy zaznamenávají rovněž komunikaci Berat -Corovodë - Përmet: Úsek Berat - Corovodë je nyní čerstvě zrekonstruován, další pokračování pro osobní automobil prakticky nevhodné a nelze potvrdit úplnou průjezdnost a dokonce existenci této komunikace.

Kde bydlet

Vyzkoušeli jsme Hotel Tomi Mangalem na počátku stejnojmenné čtvrti, u hlavní cesty k pevnosti. Dvě noci v čistém a komfortně zařízeném třílůžkovém pokoji s vlastním sociálním zařízením, sprchou, klimatizací a televizí nás vyšly na 10 Euro za osobu / noc (včetně snídaně), nicméně Berat jsme navštívili mimo hlavní sezonu. Při nižším počtu ubytovaných osob je třeba počítat s vyšší cenou.
Nezanedbatelnou výhodu hotelu představuje jeho poloha a vkusné řešení interiéru i exteriéru, navíc z terasy restaurace se naskytne nesmírně malebný pohled na okolní spleť uliček a střech.
Jedinou vadu na kráse způsobily krátkodobé výpadky zásobování pitnou vodou a déletrvající přerušení dodávky elektrického proudu, kdy po přechodu na záložní agregát většinou bojler nestíhal ohřát vodu na koupání.

Užitečné weby

www.bashkiaberat.net
prezentace Beratu, bohužel pouze v albánštině a italštině (avšak intuitivně přehledná i bez znalostí dotyčných jazyků), s mapou města, přehledem zajímavostí a tipy k ubytování
www.albaniantourism.com
www.united-albania.com
vše o Albánii, v angličtině, také nabídka hotelů

A sváteční nadšení si tu užívají všichni, bez ohledu na víru - jak muslimové, tak i křesťané. Se soumrakem se minaret mešity rozzářil věnci barevných žárovek, a ačkoli se na dlažbu snášel déšť, hlavní tepna centra překypovala korzujícími davy.

Naopak dopoledne se uličkami Mangalemu do všech stran linuly hlasité údery, jak jimi procházel bubeník, který současně do dřevěné schránky vybíral almužnu.

Co vidět v okolí

Východně od Beratu se hrozivě mračí temné dvoutisícovky pohoří Tomorri, nyní součást národního parku Mali i Tomorrit, s posvátnými místy řádu Bektaši: východiska se nalézají u obce Bogovë, avšak cesty do hor jsou sjízdné pouze terénními automobily.
Naopak poměrně snadno dostupným se jeví jednodenní výlet do nejmalebnějšího kaňonu Albánie u města Corovodë (Čorovoda) - cca 50 km od Beratu. Takřka na hraně soutěsky se klikatí komunikace, kde lze odstavit auto a poté se již opájet krásou kolmých útesů