Na úvod něco o problémech, se kterými jsme se potýkali. Mám-li mluvit přímo o hraní, skoro denně byl problém s prostorem na podiu. Málokteré podium, i když kluby se pyšnily kapacitou 500 - 800 lidí, nám umožnilo vměstnat se bez problémů k už postaveným The Ark. Nutno říct, že nás to hodně vyškolilo. Hůř se komunikuje nejen s lidmi pod podiem, ale i členům kapely vzájemně. ´
Pak je tu neustálý spěch a s tím související stres. Všechno musí časově klapat, ale zároveň málokdy víte kdy a kam přesně dojet. Třeba v Miláně byla situace extrémní. Klub, kde jsme hráli, se totiž ten den otevíral. Přijeli jsme v 19:30 a dva chlápci natírali u vchodu poslední kusy zdi. Na podiu jsme zastihli The Ark v půlce zvukové zkoušky – jak jsme se později dozvěděli, celkový časový posun byl zapříčiněn čekáním až uschne lak na podlaze. Postavili jsme se „na hrubo“ a ze sálu na nás někdo zakřičel, že máme 15 minut. Zvukař to vzal hodně vážně, například na můj dotaz jestli nemá lepicí pásku odpověděl něco jako „nemáme čas, padej zvučit“.
Nadšené reakce nás povzbuzovaly, stejně jako fakt, že nejsme jen nějaká cizí, napůl nechtěná, partička, ale ze sta procent kamarádi a oblíbenci kapely, které předskakujeme. Z té byla často cítit určitá hrdost a zároveň pohoda, že nás tam mají. A nejen přímo z kapely, nýbrž z celého teamu The Ark.
Kdykoliv to bylo možné, Ola Salo nás na závěr koncertu nezapomněl vyzvat k doprovodu při poslední skladbě jejich setlistu – Calleth You, Commeth I. The Ark nám drželi palce, poslouchali a vnímali každé naše vystoupení. Jen jednou jsme si jejich autobus nechali ujet, a sice do Vídně, kde jsme The Ark nepředskakovali. A kapela si na to po opětovném shledání v Rock Café neopomněla postěžovat.
Popsat tolik zážitků je na omezeném prostoru nemožné. Člověk má „ups and downs“. Jednou je vám skvěle, je dobrá nálada a za pár hodin může nastat hádka o naprostou hloupost, anebo proto, že se setmělo a zabloudili jsme. I tak je naše evropská zkušenost k nezaplacení.
Highlights: Berlin – Lido, Milano – Transilvania, Praha – Rock Café, Köln – Prime Club
Následky: Spousta nových přátelství a známostí, lehká závislost na alkoholu, ještě zvýšená závislost na hudbě, větší vyhranost a sehranost kapely, ale hlavně příjemně zvýšený zájem o naší hudbu, projevující se na našem Myspace profilu desítkami komentářů, desítkami zpráv, asi dvěma sty nových virtuálních přátelství. A to vše neustále narůstá.
Opět v Čechách: 9. listopadu v pražském Abatonu
