„Postavy a jejich jména zůstanou, ale jinak se vyprávění přenese volně do současnosti,“ plánuje jeden z producentů, Tomáš Hoffman.
Bude to riziko, neboť pro diváky jsou televizní hrdinové srostlí s původním obsazením, které už nelze dát dohromady. „Bohužel ze základního hereckého týmu rodiny Hanákových jsme zbyli jen tři, to je moc smutné,“ vzpomínala představitelka jedné z dcer Jana Štěpánková při uvedení seriálu na DVD.
Nechyběl tam ani Jaromír Hanzlík alias manžel druhé dcery v podání Daniely Kolářové. Ale ostatní již zemřeli, takže se pro návrat Hanákových hledají jiné tváře. Kdo zkusí nahradit někdejší hvězdy?
„Obsazení se teprve vybírá, někteří herci byli osloveni, ale to ještě vůbec neznamená, že už je rozhodnuto,“ vysvětluje Hoffman. Nicméně pár jmen už se v zákulisí probírá.
Babičku, spisovatelku detektivek používající doma k pokusným „vraždám“ pletací jehlice i cyankáli, hrála Marie Rosůlková; teď by roli křepké dámy měla převzít ruská herečka Lilian Malkina.
Věčně trylkující neúnavná maminka, jež tolik slušela Daně Medřické, se ve filmové verzi nabízí Evě Holubové. Tatínka, který se mazlil s želvami, myškami a hady, proslavil Zdeněk Řehoř; jeho místo by mohl zaujmout Jan Kraus.
A Krausova žena Ivana Chýlková by měla hrát ženichovu maminku – místo seriálové tetičky v podání Jiřiny Šejbalové. V knížce je tomu totiž trochu jinak než v seriálu a film se drží právě stejnojmenné knihy Fan Vavřincové, na niž si producenti opatřili práva od agentury Dilia.
Od zamýšlené sestavy herců vede přímá stopa k „vtipnému autorovi a šikovnému režisérovi“, jak popisuje producent Patrika Hartla. Další generační souputník Jiřího Vejdělka a Karla Janáka, jeden z režisérů seriálu Ulice, se věnuje také divadlu.
V rámci Léta hereckých osobností nastudoval třeba vlastní hru Klára a Bára, v níž hlavní role svěřil Ivaně Chýlkové, s níž dělal i Absolventa, a Evě Holubové. Ta se nechala slyšet, že Hartl má „autoritu ne z moci, ale z úcty, nemusíte se bát mu oponovat, zároveň má u vás respekt, věříte mu a cítíte se s ním bezpečně“.
Režisér pracuje na scénáři filmu a podle producenta se může – i nemusí – točit ještě letos.
Důvod, proč se Hoffman s kolegou Rudolfem Biermannem pokoušejí zrovna o Takovou normální rodinku, shrnují do pěti slov: laskavý pozitivní humor napříč generacemi. Kuriózní je, že pozdější hit na pokračování měl původně podobu jediné televizní komedie.
„My jsme dotočili, dekorace se zbouraly, ale lidi si psali o další díly, až musela Vavřincová pokračovat. A klidně mohly příhody Rodinky běžet dál, kdyby vedení televize nedalo přednost nějakým budovatelským pionýrům,“ líčila Štěpánková zrod legendy v roce 1971.
Navíc i první díl vznikl vlastně z nouze. „Patřili jsme k týmu režiséra Jaroslava Dudka, jenž nás z vinohradského divadla bral i do televize,“ vzpomíná Hanzlík.
„Točili jsme s ním právě politicky kritickou maďarskou hru, nevěděli jsme, zda ji vůbec odvysílají. A když jsme ji dodělali, Dudkovi volali, že je volné studio, jestli náhodou něco nemá. On měl na stole Rodinku, takže vzal celou sestavu z předchozí hry a natočili jsme to, jen aby se studio využilo.“
Postupně už prý Vavřincová psala jen nárys děje a říkala hercům: Vy si ty dialogy doděláte. „Nás to začalo ohromně bavit – a ta radost, když se přidala Jiřina Šejbalová či Dudek vyhádal u vrchnosti Oldřicha Nového,“ vyprávějí pamětníci.
Líčí také, že v druhém dílu přišel Hanákovým zničit byt coby malíř pokojů Pavel Landovský; prý to byla obrovská legrace, ale z politických důvodů musel Landovského nahradit Jaroslav Moučka.
