Libor Míka z českobudějovické vojenské ubytovací a stavební správy, která má předání doposud vojenského nemovitého majetku v Senožatech zabezpečit, už před více než šesti měsíci konstatoval, že majetkové vypořádání je na pořadu dne. "Naším zájmem je vypořádat vojenský majetek na Pelhřimovsku co nejrychleji. Ani nám se nelíbí, že se to tak vleče. S využitím uvolněných prostorů armáda do budoucna nepočítá, chceme je co nejrychleji převést obcím nebo prodat," řekl v polovině loňského října.
K posunu od té doby ale nedošlo. "Obíhám ministerstva a další úřady, ale věc se stále nehýbe. Stavby v oploceném areálu mezitím nadále chátrají. Myslím si, že kdyby vojáci měli na rychlém převodu kasáren na obec zájem, už by to muselo být někde patrné," poznamenal Boháček.
Vláda bezúplatný převod senožatských kasáren obci stejně jako dalšího přesně vyjmenovaného přebytečného majetku schválila v srpnu roku 1999. Už tehdy se ve vládním usnesení objevilo zdůvodnění, proč obec o kasárna stojí. Senožatští chtějí přeměnit bývalý vojenský areál na malometrážní byty s pečovatelskou službou.
Na senožatském obecním úřadu již řadu měsíců leží studie záměru. "Počítáme, že by ve čtyřpodlažní budově vzniklo patnáct malometrážních bytů a další tři byty standardních rozměrů," uvedl starosta. "Nejde nám ale jenom o to mít v Senožatech dům s pečovatelskou službou. Přestože ho zatím nemáme, už evidujeme několik žádostí o umístění v něm. Kromě toho chceme už konečně něco udělat i se samotným opuštěným chátrajícím areálem, který nedělá obci dobrou pověst," dodal Boháček.
Ještě před schválením vládního usnesení o převodu nepotřebných senožatských kasáren obci padaly úvahy o využití areálu k umístění Romů vracejících se z exodu do Velké Británie. Pak se měla bývalá kasárna změnit na uprchlický tábor. Zřejmě i pod vlivem protestů ze strany senožatských obyvatel úřady ze záměrů odstoupily. Němý svědek pobytu vojsk v Senožatech na své zhodnocení stále čeká.
