Ruml jako předseda strany vypracuje projekt fungování Unie svobody. "Měli bychom velmi aktivně přistoupit k integraci menších politických stran, především DEU, ODA a Volba pro město," uvedl.
Jan Ruml také vyhlásil velmi ambiciózní plán převzení politické moci Unií svobody. Ještě letos by podle něj měla unie zahájit přípravy na parlamentní volby, "vytvořit
zásady volebního programu, vytvořit volební štáb, připravit volební kampaň, její
financování, utvořit stínovou vládu a vygenerovat budoucího premiéra za Unii
svobody".
Nové vedení Unie svobody
Jan RUML, předseda (45). Svou funkci obhájil hladce, podpořilo jej devadesát procent delegátů sjezdu. Neměl žádného protikandidáta. Ve svém projevu zdůrazňoval, že jeho strana musí svůj program stavět "na svobodě člověka". Jednoznačně se vyslovil pro budoucí spolupráci pravicových stran a stran středu. Naopak odmítl spolupráci s "dnešní ČSSD". "Unie svobody hájí liberální principy v této zemi, a proto být se současnou sociální demokracií v její sociliastické vládě považuji za nemožné."
Karel KÜHNL, první místopředseda (44). Horkým kandidátem na tuto nově vytvořenou stranickou funkci (přímý zástupce předsedy) byl už před sjezdem. Stejně jako Ruml neměl žádného protikandidáta, stejně jako Ruml získal devadesát procent hlasů. Šéf poslaneckého klubu US zřejmě zaujal tím, že narozdíl od jiných odmítá neustálé vymezování strany vůči levici či ostatním pravicovým stranám. "Otázka není, s kým jsme ochotni jít do vlády, ale koho my vezmeme do vlády, až uspějeme v příštích parlamentních volbách."
Jiří LOBKOWICZ, místopředseda (42). Šlechtic, podnikatel a majitel mělnického zámku je zcela novou tváří ve vedení Unie svobody. Místopředsedou byl zvolen až ve druhém kole, to znamená, že napoprvé jej většina delegátů nepodpořila. Lobkowicz na sjezdu vystoupil snad s nejkritičtějším projevem vůči dosavadnímu vedení strany: "Nastal čas změny. Je třeba si zamést před vlastním prahem. Jak můžeme uvažovat a hovořit o vládnutí v naší zemui, když ani nejsme schopni vysvětlit, jaké jsou naše politické názory a koho vlastně reprezentujeme?"
Vladimír MLYNÁŘ, místopředseda (33). Jeho nástup do vedení strany se předem očekával, byť byl zvolen až ve druhém kole. Mlynář před sjezdem veřejně obhajoval názor, že by si unie neměla zavírat cestu ke spolupráci s ČSSD, i když nikdy přímo neřekl, že by se už nyní chtěl se Zemanovou stranou podílet na vládě. "Naší stranu postihlo trauma nesplněných očekávání. Jsme uzavřeni do vlastních problémů. Veškerá programová diskuse se scvrkla na téma, s kým do vlády ano, s kým za žádných okolností ne. Spor je ale o charakter Unie svobody."
Petr MAREŠ, místopředseda (46). Jediný místopředseda, který po prvním roku existence strany zůstává ve funkci. Byl zvolen až ve třetím kole. Mareš se před sjezdem do debat o spolupráci příliš nepouštěl. Na sjezdu prohlásil, že není dobré si jednou provždy zakázat jednání s levicí, ale na druhou stranu zdůraznil, že Unie svobody má programově mnohem blíže k ODS než ČSSD. "Doporučuji přijmout usnesení, že Unie svobody se bude snažit o spolupráci se stranami napravo od středu." Klausův projev na sjezdu unie označil za hezké gesto, jímž předseda ODS překročil vlastní stín.
