Podle nynější studie UNICEF téměř každému dítěti na světě někdy alespoň vzdáleně hrozilo jedno z nebezpečí jako jsou záplavy, cyklóny či naopak extrémní horko a sucho, dále nemoci a znečištění vzduchu. Ovšem zhruba jedna miliarda z nich, která žije ve třicítce zemí, jako je Indie, Nigérie či Filipíny, je vystavena více těchto rizik současně.
Češi změny klimatu pozorovali spíše z dálky, říká šéf asociace pojistitelů |
Zpráva vznikla u příležitosti třetího výročí první studentské stávky na podporu boje proti přírodním změnám, kterou v roce 2018 odstartovala Švédka Greta Thunbergová celosvětovou iniciativu. Po pauze způsobené pandemií koronaviru by stávky měly být obnoveny letos 24. září.
Studie jako první kombinuje podrobné mapy s klimatickými vlivy a jinými faktory ovlivňujícími děti, jako je chudoba, přístup k čisté vodě, zdravotní péče či vzdělání. „V podstatě ukazují pravděpodobnost, s jakou jsou děti schopné přežít klimatické změny,“ sdělil deníku The Guardian jeden z autorů studie Nick Rees.
Výkonná ředitelka UNICEF Henrietta Foreová dodala, že zpráva vytváří „ucelený obrázek o tom, kde jsou děti kvůli klimatickým změnám nejzranitelnější“. „A je to takřka nepředstavitelně zoufalý pohled. Děti jsou ovlivněny mnohem zásadněji než dospělí. Potřebují v poměru více jídla a tekutin, navíc hůř snášejí extrémní podmínky,“ uvedla.
Výsledky studie odhalily, že 920 milionů dětí trpí nedostatkem vody, 820 milionů kvůli extrémnímu horku a 600 milionů kvůli nemocem jako malárie. Nejhůře klasifikuje státy subsaharské Afriky: Čad, Nigérii, Guineu, Středoafrickou republiku nebo Guineu-Bissau.
Další, v porovnání s předchozími nižší čísla uvádí, že 400 milionům dětí vážně hrozí cyklóny, asi 300 milionům záplavy z rozvodnění řek a 240 milionům záplavy na mořském pobřeží.
Nejrizikovější oblasti znečišťují nejméně
Autoři studie se obávají, že krize se v nejhorších místech bude pravděpodobně dál prohlubovat. Řada z nich má přitom marginální podíl na vypouštění emisí, které má krizi od počátku na svědomí. „Země v první desítce nejrizikovějších jsou zodpovědné jen za půl procenta světových emisí,“ podotkl Rees.
Za 33 zmiňovaných krizových zemí to pak je devět procent celosvětových emisí oxidu uhličitého. Naopak deset zemí s největším objemem vypouštění škodlivých plynů tvoří 70 procent celkových emisí. A vysoce riziková je na indexu pouze jedna z nich.
Ani Terminátor nebyl tak temný, vyčetl Schwarzenegger Gretě klimatický alarmismus |
„Stále je čas začít konat. Zpřístupnění základních služeb dětem jim markantně zvýší schopnost čelit uvedeným hrozbám. UNICEF vyzývá světové vlády a podniky, aby upřednostnily dětské potřeby a současně zapracovaly na dramatickém snížení emisí skleníkových plynů,“ vyjádřila se Foreová.
Studie také navrhuje, aby měli mladí lidé možnost zapojit se do budoucích diskusí a rozhodování o klimatických otázkách, například na blížícím se summitu OSN Cop26 v listopadu ve Skotsku. „Je to rozhodování o jejich budoucnosti. Musíme je vnímat jako dědice této planety, kterou všichni sdílíme,“ uzavřela Foreová.
Thunbergová, která dlouhodobě kritizuje politické představitele, že na klimatické změny nenahlíží jako na nouzovou situaci, se však do Glasgow na summit nechystá. Už dříve prohlásila, že je to kvůli nerovné distribuci vakcín proti covidu-19 ve světě.
1. července 2021 |