Archeologové zveřejnili svou studii o domestikaci vlků v odborném magazínu PNAS (Proceedings of the National Academy of Sciences) a tvrdí, že spojenectví lidí a vlků vyvolaly zejména změny klimatu.
Podle jejich hypotézy byla za poslední doby ledové Sibiř jedním z míst, kde bylo klima příznivější a kde dokázala díky dostatku potravy přežívat býložravá zvířata jako koně či mamuti. To přitahovalo lidi, kteří tato zvířata lovili, i šelmy.
Vymření populací zvířat
Zhruba v období 21 tisíc až 17 tisíc let před naším letopočtem ale teploty klesly natolik, že se zmenšila či téměř vymizela populace zvířat jako byli bizoni, jeleni či pižmoni.
Tím vlci postupně přišli o svou přirozenou kořist a kvůli hledání jídla se začali častěji pohybovat v blízkosti míst, kde žili lidé. Nacházeli tam zbytky jídla, což dokazují archeologické nálezy v podobě kostí ohlodaných vlčími zuby.
„Domestikace psa na Sibiři odpovídá na řadu otázek, které jsme ohledně vzniku pouta mezi psy a lidmi měli,“ citoval list The Independent vedoucí výzkumného týmu, britskou archeoložku Angelu Perriovou.
Podle ní postupně vznikly populace vlků, které se kvůli zjevným výhodám naučily sledovat člověka, a ty se postupně začaly od vlků geneticky odlišovat. Po několika desítkách generací už se sibiřští šedí vlci, kteří se k lidem připojili, dali odlišit od svých předků díky změnám DNA. Zřejmě získávali nové schopnosti a jiné zase ztráceli, takže postupně přestali sami lovit a spoléhali se na potravu, kterou jim dali lidé.
Lidé v ochočování nesehráli aktivní roli
Vědci se domnívají, že lidé v domestikaci vlků nesehráli aktivní roli. V podstatě jen přijali vlky, kteří konzumovali odhozené zbytky, jako další prostředek vlastní ochrany, protože vlci se snažili hájit nově objevený zdroj potravy a odháněli jiné predátory.
Vědomé využívání a cvičení psů podle výzkumů začalo být obvyklé nejspíš až ve 13. tisíciletí před naším letopočtem, tehdy už se lidé při migraci z místa na místo přesouvali společně se psy. „Historie lidí a psů se pak úzce proplétá. Evoluce psů postupovala paralelně s dějinami lidí, což je jasně dokázáno po celém světě,“ uvedl jeden ze spoluautorů studie, Gregor Larson z Oxfordské univerzity.
„(Psi) byli považováni za cenné členy společnosti a zacházelo se s nimi téměř jako s lidmi,“ dodala Perriová, podle které nové vnímání psů dokazují například jejich hroby, často i s obětinami pro posmrtný život. Ty jsou zhruba kolem roku šest tisíc před naším letopočtem doloženy například v Německu, Skandinávii, Americe či v Japonsku.
