Rozestupy jsou nedílnou součástí pravidla 3R, které je lidem připomínáno už téměř dva roky od vypuknutí pandemie covidu-19. Výzkum vědců z University College London publikovaný v časopise Science Advances však naznačuje, že včely medonosné jej v případě zdravotního rizika praktikují automaticky.
„Používáme mozek, jsme chytří, ale přesto nám nějakou dobu trvalo, než jsme (v reakci na covid) změnili své každodenní chování. Je vzrušující, že zvířata dělají něco podobného,“ řekl pro server The Guardian spoluautor výzkumu Alessandro Cini.
Změn ve vzájemné interakci včel si vědci všimli při jejich napadení parazitickým roztočem kleštíkem včelím. Včelstvo, uvnitř jehož úlu se paraziti přirozeně vyskytovali, porovnali se zdravými koloniemi.
Ochrana mladých včel a královny
Zkoumáním videozáznamů pořízených uvnitř úlů tým zjistil, že vypukne-li v úlu roztočová epidemie, včely sníží interakci mezi vnitřní a vnější částí svého příbytku, aby zamezily šíření nákazy. Typické včelí tance, kterými si předávají velmi konkrétní informace, například včely prováděly směrem od středu, kde se nacházejí mladé včely, královna a plody.
Také ošetřování se více soustředilo do centrální části úlu, včely tak podle vědců pravděpodobně své úsilí soustřeďují k důležitější části včelstva a starší včely tlačí mimo centrum. Zároveň zajišťují dostatečnou vzdálenost mezi „mládeží“ a královnou v nejvnitřnější části úlu a sběratelkami, které zpravidla bývají nakažené jako první.
Takové chování může pomoci udržet infekci na kontrolovatelné úrovni. „Včela je společenský hmyz. Těží z rozdělení povinností a interakcí, jako je například vzájemné ošetřování. Pokud však tyto společenské aktivity mohou zvýšit riziko infekce, zdá se, že včely vědomě minimalizují rizika tak, že si udržují odstup,“ uvedl Cini.
Včelí komunity proto podle spoluautorky studie Micheliny Puscedduové poskytují ideální model pro studium rozestupů v epidemii a pro plné pochopení účinnosti tohoto chování.
