Podle deníku The Washington Post se Zelenskyj rozhodl na inauguraci přijít do ukrajinského parlamentu pěšky přes parkoviště plné svých příznivců namísto autem v doprovodu obvyklé prezidentské kolony.
Poté, co složil přísahu a na krk dostal prezidentský řetěz, vystoupil pěvecký sbor v ukrajinských krojích. Pak se Zelenskyj ujal slova už jako nový prezident.
V projevu tvrdě kritizoval předchozí vedení země. „Nechápu, upřímně řečeno, naši vládu, která jen rozhazuje rukama a říká, že nemůže nic dělat. Není to pravda. Může vzít kus papíru a pero a uvolnit místo těm, kdo bude myslet na budoucí pokolení a ne na budoucí volby. Myslím, že lidé by to ocenili,“ konstatoval.
Šestá hlava státu Ukrajiny emotivně popsala své představy o budoucnosti země: „Musíme se stát Islanďany ve fotbalu, Izraelci v obraně rodné země, Japonci v technologiích, Švýcary v umění žít šťastně vedle sebe. Naším prvním úkolem je zastavení palby na Donbasu... Bude-li to zapotřebí, jsem připraven obětovat svou funkci, aby byl nastolen mír.“
Obyvatele Donbasu na východě země rusky ujistil, že Ukrajině nejsou cizí. Prohlásil, že dialog s Ruskem může proběhnout až ve chvíli, kdy Ukrajina dostane zpět své území a válečné zajatce. „Ztratili jsme nejen území, ale hlavně lidi,“ upozornil prezident. Dodal, že je připraven „k obtížným a nepopulárním rozhodnutím“.
Během projevu se v sále několikrát ozval potlesk. „Krym je ukrajinské území,“ prohlásil. Připomněl také svou předchozí dráhu komika. „Během svého života jsem se snažil Ukrajince rozesmát. V příštích pěti letech udělám vše pro to, aby Ukrajinci neplakali,“ dodal podle německé stanice Deutsche Welle. „Sláva Ukrajině!“ řekl nakonec, načež totéž zopakoval i na následující vojenské přehlídce.
Přijel Kubera či Šefčovič, Putina nepozvali
Inaugurace nové hlavy státu se v Kyjevě účastnili prezidenti pěti zemí. Počítalo se s přítomností hlav tří pobaltských zemí, Maďarska a Gruzie. Za Česko na ceremonii dorazil předseda Senátu Jaroslav Kubera, přijel i eurokomisař a neúspěšný kandidát na slovenského prezidenta Maroš Šefčovič. Celkem se zúčastnilo padesát zahraničních delegací a čtyři bývalí ukrajinští prezidenti.
Do Ruska pozvánka poslána nebyla. Ruský prezident Vladimir Putin byl podle dostupných informací jedním z mála evropských státníků, který do Kyjeva po prezidentských volbách neposlal blahopřejný telegram.
Putin podle mluvčího Kremlu nemá v plánu žádný kontakt se Zelenským a blahopřát mu bude až po obnovení vztahů s Ruskem a urovnání krize na Donbasu. „Prezident Putin bude blahopřát prezidentu Zelenskému po prvních úspěších při urovnání vnitřního konfliktu na jihovýchodě Ukrajiny a rovněž při prvních úspěších při normalizaci rusko-ukrajinských vztahů,“ citoval TASS mluvčího.
Podporu nového ukrajinského prezidenta naopak vyjádřil vedoucí delegace USA na Zelenského inauguraci, ministr energetiky Rick Perry. Z Bílého domu prý přivezl „jasné poselství“ o tom, že Spojené státy stojí pevně za ukrajinským národem. Zelenského projev Perry označil za „velmi silný a pro budoucnost Ukrajiny velmi významný“.
Zelenskyj si podle ukrajinských novinářů dal záležet na tom, aby posílil image skromného, lidového a spravedlivého prezidenta. Cestou do parlamentu se zdravil s občany, nebránil se ani selfie. V projevu pak požádal zaměstnance veřejných institucí, aby v kancelářích nevyvěšovali jeho portrét.
„Občané jsou unaveni zkušenými, systémovými a nadutými politiky, kteří za 28 let (nezávislosti) vytvořili zemi neomezených možností tunelování a pašalíků. Vybudujeme stát jiných možností, kde si budou všichni před zákonem rovni, kde budou pravidla hry pro všechny stejná,“ slíbil prezident.
Do voleb přijměte důležité zákony, poradil prezident poslancům
Jedenačtyřicetiletý Zelenskyj výrazně porazil dosluhující hlavu státu Petra Porošenka a do úřadu vstupuje po rozpadu dosavadní vládní koalice.
Rozpuštěním jednokomorové sněmovny půl roku před řádnými volbami si chce Zelenskyj podle kyjevských médií zajistit podporu parlamentu, v němž nyní nemá prakticky žádné stoupence. Jeho strana Sluha národa vznikla těsně před dubnovými volbami hlavy státu. Ukrajinský premiér Volodymyr Hrojsman v pondělí oznámil, že ve středu po zasedání vlády podá demisi.
„Hlavním argumentem pro rozpuštění Nejvyšší rady je velmi nízká důvěra občanů k této instituci, pouze čtyřprocentní. Je to hodnocení práce parlamentu a nejzávažnější argument pro ukončení jeho působení,“ uvedl Zelenskyj po úterní schůzce s předsedy poslaneckých klubů.
Právní záminku k rozpuštění sněmovny mu podle jeho slov poskytla skutečnost, že v zemi od roku 2016 chybí vládní koalice disponující v parlamentu většinou hlasů.
Řádné parlamentní volby se měly konat 27. října, což by ale podle Zelenského týmu znamenalo vystavit zemi několikaměsíčnímu chaosu kvůli sporům mezi novým šéfem státu a stávajícím parlamentem, v němž Zelenskyj nemá oporu.
Prezident při své pondělní inauguraci požádal poslance, aby během zbývající doby mandátu parlamentu zrušili poslaneckou imunitu, zpřísnili postih za nezákonné obohacení a změnili volební pravidla.
Zelenskyj chce zrušit většinový volební systém, podle kterého se na Ukrajině volí polovina poslanců, zatímco druhá polovina je vybírána poměrným systémem. Prezident požaduje také snížit práh pro vstup do parlamentu z pěti na tři procenta hlasů.
Během dvou měsíců by měli být také podle Zelenského vyměněni ministr obrany, šéf tajné služby SBU a generální prokurátor, kteří už většinou novému prezidentovi své posty nabídli. Jejich odchod však musí parlament schválit.
Na Ukrajině platí smíšený parlamentně-prezidentský systém, který dává hlavě státu právo jmenovat se souhlasem parlamentu šéfy silových rezortů - ministra zahraničí a obrany, šéfa kontrarozvědky a generálního prokurátora.
Po svém zvolení označil vystudovaný právník a oblíbený televizní komik za prioritu vymýcení korupce, demonopolizaci ukrajinské energetiky a likvidaci vlivu oligarchů na média. Podle kritiků však Zelenskyj vlastně nepředstavil žádný reálný program, známé nejsou ani jeho postoje k mnoha klíčovým otázkám.
