Tři evropští lídři se vydali do Kyjeva, aby vyjádřili podporu, stojí v titulku listu The New York Times, který hovoří o „vysoce rizikové misi“. „Symbolika byla mocná,“ dodává s odkazem na historii sovětské nadvlády nad Českem a Polskem a současné obavy, že ruský prezident Vladimir Putin se pokouší obnovit SSSR v zašlé slávě.
List The Washington Post podotýká, že lídři podnikli cestu v době, kdy jsou „ruské útoky intenzivnější.“ „Hlavním cílem naší návštěvy je vyjádřit to, že nejste sami. Naše země stojí po vašem boku. Evropa stojí po vašem boku,“ cituje list premiéra Fialu. Všímá si, že premiéři ze „střední Evropy“ hovořili o „misi EU“, ale představitelé bloku tvrdí, že lídři podnikli cestu nezávisle.
„Ukrajina ocenila odvahu politiků jako projev podpory, zatímco město čelilo dalšímu ruskému útoku,“ informovala britská stanice BBC. „Během rozhovorů byly po celém Kyjevě slyšet hlasité výbuchy na západním okraji hlavního města,“ dodává. Editorka stanice Katya Adlerová čtenářům vysvětlila, že premiéři jeli vlakem, protože vyslání polského vojenského letadla by mohlo být Ruskem vnímáno jako „nebezpečně provokativní.“
 |
Britský levicově orientovaný list The Guardian hovoří o „výjimečném setkání“ lídrů EU se Zelenským ve „městě, které je blízko obklíčení ruskými silami“. Dodává, že představitelé vlád jsou první západní politici, kteří Kyjev navštívili od počátku války. Ta začala před třemi týdny.
„Směle se postavili raketám“
„Směle se postavili raketám vypálených Putinovými vojáky,“ píše o „historické mírové misi“ nejčtenější německý bulvární deník Bild. V komentáři hlavní politický reportér listu Hans-Jörg Vehlewald píše, že návštěva ukazuje „Evropu z té nejlepší stránky“.
„Je dobré, když tito východoevropští státníci připomínají, jak velké a nepředvídatelné nebezpečí hrozí kontinentu z východu. Země, které po desetiletí trpěly násilím sovětského impéria, nezapomněly, že mír může zajistit pouze jednota, síla a odvaha,“ píše komentátor.
Německá média, Frankfurter Allgemeine, Die Zeit či Der Tagesspiegel, v titulcích zdůrazňují výzvu polského vicepremiéra Jaroslawa Kaczynského, který byl spolu s premiéry v Kyjevě, k vytvoření mírové „mise NATO“ na podporu Ukrajiny. Uvádí, že německý kancléř Olaf Scholz se zdráhá dát zelenou většímu zapojení NATO do dění na Ukrajině.
Bráníte i nás, řekl Fiala s premiéry Zelenskému. Ten ocenil jejich podporu |
Deník Tagesspiegel dodává, že nejvyšší představitelé EU nechtějí do Kyjeva odcestovat, přičemž uvádí bezpečnostní důvody. Cituje též české politology, podle nichž návštěva Kyjeva naznačuje důležitý geopolitický posun, kdy doposud nejdůležitějšími hlasy v zahraniční a obranné politice EU byly Paříž a Berlín.
Rakouský deník Kurier zaujalo, že schůzka byla připravovaná v takové tajnosti, že se o ní nejbližší spolupracovníci premiéra Fialy dozvěděli až v úterních ranních hodinách. Návštěvu list označuje za „pozoruhodný akt solidarity“, o který nežádal pouze Zelenskyj, ale i další ukrajinští politici. Cituje gubernátora černihivské oblasti, který vyzývá představitele EU, ať se přijedou podívat na Ukrajinu a pak řeknou „zda ještě rozumí Putinovi“.
Slovenský list Denník N označil cestu středoevropských politiků za odvážnou a za zatím nejsilnější politické gesto podpory státu napadeného Ruskem. „Cesta vlakem je zároveň velmi symbolická - premiéři cestovali po stejné trati, po které z Ukrajiny opačným směrem míří statisíce uprchlíků,“ uvedl list. Dodal, že jízda vlakem ve válkou zasažené zemi je nejbezpečnějším způsobem přepravy. Pozvánku účastnit se návštěvy podle listu dostal i slovenský premiér Eduard Heger, který ale podle tiskového odboru úřadu vlády dal na radu bezpečnostních složek, jež mu cestu nedoporučovaly.
Italský deník La Repubblica o návštěvě ukrajinské metropole informoval jako o „Evropě v Kyjevě“. Autor komentáře poznamenal, že cesta „premiérů Polska, Česka a Slovinska ukazuje stejnou připravenost postavit se tyranskému despotismu, jakou dříve prokazovaly sankce, ale především dodávky zbraní“. “V cestě tří premiérů je veškeré zoufalství těch, kteří by při pohledu na ukrajinské mučednictví chtěli udělat víc, ale uvědomují si, že jim svazuje ruce rozhodnutí Západu nepouštět se přímo do ozbrojeného střetu s Moskvou,“ dodal.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvFrancouzský list Le Figaro návštěvu označil za symbolickou a zároveň za velmi konkrétní. Pro Morawieckého, Fialu a Janšu šlo „o potvrzení jednoznačné podpory, kterou celá Evropská unie projevuje ukrajinské suverenitě a nezávislosti a o předložení široké škály pomoci ukrajinskému státu a společnosti,“ citoval list prohlášení polských úřadů.
Španělský deník El Mundo označil návštěvu premiérů v Kyjevě za chvályhodné gesto. Poznamenal, že se uskutečnila za velmi těžkých okolností. Složitá situace podle něj pramení nejen z obléhání Kyjeva, ale také z toho, že Ukrajinci, kteří bojují proti Rusku, si uvědomují svou stále těžší situaci a osamělost tváří v tvář pasivitě Západu.
Neužitečné gesto, píší v Rusku
Ruská média informovala o setkání ukrajinského prezidenta Zelenského s premiéry Česka, Polska a Slovinska podle stručných agenturních zpráv a s odkazy na ukrajinská média a video od ukrajinské prezidentské kanceláře, přičemž zdůraznila, že jednání se soustředila na problematiku dodávek zbraní a evakuace uprchlíků.
Lavrov řekl, že při jednání s Ukrajinou existuje naděje na kompromis |
„Poláci, Češi a Slovinci odbyli Zelenského krásným, ale neužitečným gestem,“ usoudil prokremelský server PolitNavigator. Současně citoval jak Zelenského ocenění návštěvy, tak tvrzení ruského politologa Alexandra Nosoviče, že návštěva neměla žádný praktický smysl, protože tyto státy se bojí poskytnout kyjevskému režimu vojenskou pomoc kvůli riziku jaderného úderu z Ruska, a že i NATO dalo najevo, že bojovat s Ruskem nebude.
„Zahraniční politika Polska a dalších východoevropských zemí je založena na nacionalistické a romantické tradici. Její podstatou jsou velká a krásná, ale prakticky neužitečná gesta. Polsko v posledních týdnech se tím z velké části zabývá a vyrábí gesta. Ne vždy krásná, někdy i neslušná,“ prohlásil Nosovič o návštěvě Kyjeva, na jehož okraji jsou již ruské jednotky, včetně čečenských.
To, že se na cestu vydal Jaroslaw Kaczyński, v sobě nese jistou symboliku a snahu navázat na odkaz jeho bratra-dvojčete, někdejšího prezidenta Lecha Kaczyńského. Ten v srpnu 2008 vyrazil do Gruzie, která tehdy bojovala s proruskými separatisty i ruskými jednotkami, aby podpořil její vedení. Připojili se k němu prezidenti Ukrajiny, Litvy, Lotyšska a Estonska. Morawiecki na facebooku připomněl tehdejší výrok Lecha Kaczyńského: „Dnes Gruzie, zítra Ukrajina, pozítří pobaltské státy a později přijde možná čas i na moji zemi, na Polsko“. Lech Kaczyński zemřel v dubnu 2010 při leteckém neštěstí na západě Ruska.
