Řecko a Turecko jsou letití rivalové a rozhodnutí Ankary přeměnit původně křesťanský chrám po 85 letech opět na mešitu je ve vzájemných napjatých vztazích dalším výbušným tématem.
V pátek na protest proti prvním muslimským modlitbám v dřívějším chrámu Boží Moudrosti zněly v Řecku zvony a aténský arcibiskup Hierónymos při zvláštní bohoslužbě přeměnu označil za „hříšný čin“.
V řeckých městech protestovaly stovky lidí a v Soluni během protestu podle Anadolu hořela turecká vlajka, uvedla agentura Anadolu.
K celé kauze se vyjádřil i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Řecko sice konkrétně nejmenoval, nicméně uvedl, že kritikům jednoduše vadí muslimové obecně a Turecko jako takové.
„Vidíme, že těmto zemím, které v uplynulých dnech nadělaly tolik rámusu, nejde o Hagii Sofiu nebo o východ Středozemního moře,“ okomentoval dění posledních dní. „Jde jim o přítomnost tureckého národa a muslimů v tomto regionu,“ dodal v televizním projevu.
„Řecko opět ukázalo svoje nepřátelství vůči islámu a Turecku pod záminkou, že reaguje na otevření mešity k modlitbám,“ uvedl mluvčí turecké diplomacie Hami Aksoy. „Řecko by se mělo probudit ze svého byzantského snění, z něhož se nedokáže vymanit už 567 let, a zbavit se pocitů marnosti, které z toho pro něj pramení,“ dodal.
Turečtí muslimové se dočkali. V mešitě Hagia Sofia se konala první modlitba |
Chrám Hagia Sofia se stal poprvé mešitou po dobytí Konstantinopole (dnešního Istanbulu) vojsky Osmanské říše v roce 1453.
Pro mnohé Turky je tak přeměna zpět na mešitu i symbolem velikosti jejich národa.
Vyhrocené turecko-řecké vztahy silně poznamenala i migrační krize a spory ohledně tureckých průzkumných lodí v Egejském moři. Ankara vysílá své lodi určené k průzkumu možností těžby ropy a zemního plynu do sporných vod, které podle Atén spadají pod řeckou správu, a Řecko tyto operace označuje za nelegální.
První modlitba ve staronové mešitě Hagia Sofia:
