„Já, jako prezident, přísahám na svou čest před tureckým národem a jeho historií, že budu chránit existenci a suverenitu tohoto státu. Budu dodržovat ústavu, práva a demokracii,“ přísahal Erdogan před parlamentem krátce po druhé odpoledne.
Po přísaze Erdogan zamířil do ankarského mauzolea prvního tureckého prezidenta Mustafy Kemala Atatürka, který před sto lety založil Tureckou republiku a v zemi se těší velké vážnosti. Jeho portrét je nejen na tureckých bankovkách, kromě úředních budov visí i v mnoha domácnostech a za urážku jeho památky hrozí podle zvláštního zákona o zločinech proti Atatürkovi až tři roky vězení.
Večer pak Erdogan oznámil složení svého nového kabinetu. Ministrem financí se stal ekonom Mehmet Şimşek, který už v minulosti tuto funkci zastával. Podle odborníků by jmenování Şimşeka mohlo znamenat návrat k tradičnějšímu pojetí měnové politiky.
Navzdory velmi silné inflaci turecká centrální banka snižovala na přání Erdogana úrokové sazby, čímž podle většiny zahraničních ekonomů dále přispívala k růstu spotřebitelských cen.
Novým ministrem zahraničí se stal Erdoganův dlouholetý důvěrník, šéf tajné služby MIT Hakan Fidan. Mevlüt Çavuşoglu, který vedl tureckou diplomacii téměř deset let, součástí nového kabinetu není. Erdogan rovněž jmenoval náčelníka armádního štábu Yaşara Gülera ministrem obrany a novým ministrem vnitra se stal bývalý istanbulský guvernér Ali Yerlikaya.
Turecko dál povede Erdogan, soupeř označil volby za nefér |
Erdogan vyzval Turky, aby odložili své neshody a soustředili se na budoucnost. Na inauguračním ceremoniálu v prezidentském paláci nasadil podle agentury Reuters smířlivý tón.
„Přijmeme všech 85 milionů lidí bez ohledu na jejich politické názory. Odložme stranou rozhořčení z volebního období. Hledejme cesty ke smíření,“ řekl. „Společně se musíme dívat dopředu, zaměřit se na budoucnost a pokusit se říci nové věci. Měli bychom se snažit budovat budoucnost tím, že se poučíme z chyb minulosti,“ dodal.
„Očekáváme, že opozice bude jednat se smyslem pro odpovědnost za blaho a demokracii Turecka,“ řekl také Erdogan, jehož režim bývá obviňován, že potlačuje svobodu slova. Poté požádal „strany“ i „novináře, spisovatele, občanskou společnost a umělce, (aby) se smířili s národní vůlí“. Opoziční poslanci zůstali sedět při projevu hlavy státu, která mimo jiné slíbila, že „bude vykonávat své povinnosti nestranně“.
Mezi hosty ceremoniálu je mimo jiné generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg, který chce s Erdoganem jednat o vstupu Švédska do NATO. Kromě Stoltenberga byl na místě i venezuelský prezident Nicolás Maduro, maďarský premiér Viktor Orbán i arménský premiér Nikol Pašinjan.
Tatíček Erdogan. Turecký prezident má v Německu větší podporu než doma |
Erdogan je v Turecku u moci přes 20 let. Letos zvítězil ve druhém kole prezidentské volby, které se uskutečnilo na konci května, když s 52 procenty porazil opozičního kandidáta Kemala Kiliçdaroglua. V parlamentních volbách, které se uskutečnily spolu s prvním kolem prezidentské volby v polovině května, Erdoganův blok získal většinu mandátů v novém parlamentu.
Poprvé byl zvolen prezidentem v roce 2014 v první přímé volbě hlavy státu. Volby vyhrál i v roce 2018. Pro Erdogana by letos mělo jít o poslední prezidentský mandát, jelikož ústava novelizovaná v roce 2017 připouští jen dva po sobě.
