Většina Turků žijících v Německu hlasuje pro nyní opět znovuzvoleného prezidenta Erdogana pravidelně. To se nezměnilo ani ve druhém kole posledních prezidentských voleb. Podle provládní turecké tiskové agentury Anadolu turecký prezident v Německu získal po sečtení téměř všech okrsků 67 procent hlasů – o patnáct procentních bodů více než v Turecku.
Erdoganův výsledek mezi tureckými voliči v Německu tak byl opět výrazně lepší než ten celkový. Také v prvním kole hlasování před čtrnácti dny získal Erdogan mezi německými Turky 65,5 procenta hlasů. Podobný výsledek měl i ve volbách v roce 2018 se ziskem 64,8 procenta.
Aura neporazitelnosti Erdogana se potvrdila. Ať žije věčně, přejí si stoupenci |
Výjimkou z tohoto trendu je jen Berlín, kde žije největší turecká menšina. Tamních sto tisíc oprávněných voličů podle berlínské regionální stanice RBB hlasovalo téměř přesně napůl: Erdogan měl podporu u 50 procent voličů, jeho vyzyvatel Kemal Kilicdaroglu získal sympatie 49 procent z nich. Celkem je v Německu oprávněno volit přibližně 1,5 milionu německých Turků.
Konzervativní zázemí a diskriminace
Velkou přízeň, které se Erdogan mezi německými Turky těší, lze podle odborníků vysvětlit sociální skladbou jeho voličů. Většina tureckých imigrantů první generace, kteří se do Německa v polovině minulého století přistěhovali z turecké Anatolie, se vyznačovala sociálně konzervativními a tradičně náboženskými postoji. A ty se v průběhu dalších desítek let příliš nezměnily.
Také Erdoganova vládnoucí strana AKP je v Německu dobře organizovaná. K tomu mnoho turecky mluvících domácností sleduje především turecká státem kontrolovaná média, která bývají Erdoganovi nakloněná.
Erdoganovi navíc k úspěchu v Německu pomáhá i určitý protestní postoj, rozšířený zejména mezi mladšími voliči. „Je to kvůli zkušenostem s diskriminací. Proto mají tendenci volit prezidenta, který sebevědomě trvá na silném Turecku,“ domnívá se Yunus Ulusoy z Nadace tureckých studií a výzkum integrace v Essenu.
Turecko dál povede Erdogan, soupeř označil volby za nefér |
„Zejména u mladší generace, která již byla kompletně socializována v Německu, se někdy objevuje postoj vzdoru. Někteří z nich mají nepříjemné zkušenosti, že být Turkem nebo muslimem nemá v Německu velkou hodnotu,“ vysvětluje Ulusoy. „A pak přijde člověk, který jim dá pocit, že tuto hodnotu uznává, zdůrazňuje jejich příslušnost k Turecku a v neposlední řadě apeluje na jejich emoce, na jejich srdce. A to se Erdoganovi daří opravdu velmi dobře.“
Důvodem tohoto výsledku je, že „Erdogan vyplňuje určité vakuum. Mnoho lidí má pocit, že díky němu Turecko je zase na mapě světa“, říká také poslanec Bundestagu Serap Güler.
Mercedesy s tureckými vlajkami
V neděli večer pak Erdoganovi příznivci oslavující jeho vítězství ve druhém kole vyšli do ulic německých měst. Například v Duisburgu, kde žije početná turecká menšina, se podle policie pohybovalo několik stovek vozidel a několik stovek pěších. Až na odpálenou zábavní pyrotechniku zůstala oslava podle policie klidná. Kolony aut se tvořily také v Mnichově – „na Leopoldstrasse ve Schwabingu bylo vidět mnoho Mercedesů s tureckými vlajkami“, informovala tamní média. Podobné kolony policie hlásila také v berlínském Kreuzbergu.
Oslavy v německých městech včetně Hamburku, Frankfurtu nad Mohanem a Kolína nad Rýnem se již v Německu dočkaly odsouzení. Kritizoval je německý ministr zemědělství tureckého původu Cem Özdemir, který zároveň s tím připomněl porušování svobody slova během Erdoganovy vlády.
Pád osmanské říše je naše trauma. A Erdogan z něj těží, říká turecký historik |
„Je mi líto tolika lidí v Turecku, zejména mladých, kteří nyní ztratili veškerou naději. Jsme připraveni na to, že noví imámové z Ankary budou v naší zemi ještě více šířit ultranacionalismus a fundamentalismus?“ ptá se Özdemir. Turci slavící Erdoganovo vítězství si podle něj neuvědomují následky prodloužení jeho dvacetileté vlády o dalších pět let. „Pro mnoho lidí v Turecku to bude znamenat další chudobu a nesvobodu,“ uvedl Özdemir.
Oslavy v Belgii, na Balkáně a v Pákistánu
Celkem má volební právo 3,41 milionu Turků žijících v zahraničí. Nejvíce, a to 72 procent, získal v prvním kole Erdogan v Belgii a Rakousku, 69 procent ho volilo v Nizozemsku a 62 procent ve Francii. Opoziční lídr zvítězil v prvním kole s velkou převahou v Británii (79 procent) a s menším rozdílem ve Švýcarsku, kde ho volilo 57 procent. Celkem v prvním kole v zahraničí vyhrál Erdogan se ziskem 57,5 procenta hlasů, druhý Kemal Kiliçdaroglu dostal 39,6 procenta.
Erdoganovo vítězství v noci z neděle na pondělí slavili Turci také v Ázerbájdžánu, Pákistánu, Nizozemsku nebo v balkánských zemích. Podle agentur vítězství přivítali i Palestinci, kteří slavili ve východním Jeruzalémě před mešitou Al-Aksá. V New Yorku palestinský obchodník z radosti nad vítězstvím tureckého prezidenta rozdával zdarma falafel.
