Od příštího školního roku už by se turečtí žáci neměli učit jen o Albertu Einsteinovi a Isaacu Newtonovi, ale mnohem podrobněji také o renomovaných tureckých a všeobecně muslimských vědcích. Sekulární Turky však rozčílil návrh na zrušení hodin o evoluci i zakladatelích moderního Turecka. Obviňují vládu, že vzdělávání propojuje s konzervativní náboženskou ideologií.
Turecký svaz učitelů Egitim-Sen, který často kritizuje vládní politiku, se obává, že nové školní osnovy povzbudí nacionalistické a náboženské myšlení s důrazem na „tureckost“ a sunnitský islám. Nelibost vyvolal i návrh ministerstva na omezení počtu hodin věnovaných zakladateli Turecké republiky Mustafovi Kemalovi Atatürkovi i jeho následníkovi Ismetovi Inönüovi.
Ministerstvo však změny hájí tím, že se žáci budou nově o turecké historii učit z „národní a morální perspektivy“. Sekulárně smýšlející rodiče se ovšem obávají, že se jejich děti budou ve škole učit například o konceptu džihádu, píše deník Politico.
Jak rozumět puči
Islám však není to jediné, čeho se chystaná změna osnov týká. Podle ministerského návrhu přibudou do výuky také povinné hodiny o červencovém nepovedeném pokusu o puč (vše o puči čtěte zde).
Úřady po něm odvolaly už desítky tisíc učitelů a hned v prvním týdnu po letních prázdninách si pospíšily, aby dětem vysvětlily jeho pozadí. Kromě toho, že dětem rozdaly zvláštní pamflety, jim promítaly i videa, na kterých Erdogan přednáší báseň ve chvíli, kdy vojenské letouny útočí na ankarské ulice.
„Vláda využívá příběh o puči k vykreslení Erdogana jako hrdiny,“ uvedl učitel dějepisu na jedné ze středních škol v Istanbulu, který si ze strachu nepřál být jmenován. Ve třídách podle něj visí fotky „mučedníků“, kteří během puče zahynuli. Nové osnovy však přesto budou určitým způsobem kopírovat ty dosavadní. „Vždy to byla historie hrdinů. Teď to jen bude více Erdogana a méně Atatürka,“ dodává učitel.
Turecký parlament odhlasoval ústavní změny, mají posílit Erdogana |
Kritici tvrdí, že se tak Erdogan snaží neustále přiživovat mýtus o svém vítězství nad pučisty. To ostatně dokázal už v únoru, když z centra svého rodného města Rize, asi tisíc kilometrů východně od Istanbulu, nechal přemístit Atatürkovu sochu, aby na jejím místě mohl vzniknout památník těch, kteří během puče padli. Atatürkova socha skončila na druhém konci města, uvedla agentura Bloomberg.
Turecko na cestě k prezidentskému systému
Není to přitom poprvé, co se kabinet prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana snaží změnit způsob výuky v zemi. V roce 2014 do tureckých ulic vyšlo na 40 000 rodičů, kterým se nelíbilo, že jejich děti byly kvůli nové reformě zapsány do státních náboženských škol, ať už o to stály, nebo ne.
Podobné kritiky od sekularistů se v minulých letech dočkalo také povolení Erdoganovy vlády, aby dívky opět směly do školy nosit hidžáb, nebo Erdoganův návrh na povinnou výuku turečtiny z dob Osmanské říše.
Erdoganův vliv by se mohl ještě posílit po dubnovém referendu o změně ústavy, která má v Turecku od roku 2019 zavést prezidentský systém. Pokud se podaří změny prosadit, Erdogan by mohl vládnout ještě dvě funkční období, tedy do roku 2029. V případě, že by se kvůli změnám „nezapočítal“ jeho současný mandát, dokonce až do roku 2034. Země by navíc přišla o funkci premiéra, protože vládu by nově sestavoval přímo prezident (více zde).
