Sultánovo tělo poté, co v září 1566 zemřel, chtěli jeho věrní převézt do Konstantinopole (dnešního Istanbulu). Protože však bylo příliš velké vedro, pohřbili jeho srdce a další orgány v Uhrách. Jen se dlouho nevědělo, kam přesně.
Bitva o SzigetvárLegendární bitvu o vodní hrad Szigetvár svedli Turci v srpnu 1566. Uherský vojevůdce Mikuláš Zrinský bránil hrad proti padesátinásobné přesile. Nakonec otevřel bránu a vyrazil vstříc jisté smrti. Předtím však nechal podminovat hlavní věž citadely. Exploze Osmanům způsobila citelné ztráty. Szigetvár padl, ale pro Turky to bylo nepřesvědčivé vítězství. Sultán nedlouho poté zemřel a Zrinský se stal maďarským a chorvatským hrdinou. Zdroj: Wikipedia, Válka.cz |
Nakonec se maďarští archeologové se svými tureckými kolegy dobrali k závěru, že ostatky leží na kopci Turbek nad Szigetvárem. Název Turbek ostatně pochází z tureckého výrazu pro hrobku.
„Minulý rok byly objeveny základy čtvercové budovy a identifikovány jako Sulejmanova hrobka. Letos jsme vykopali mešitu a další modlitebnu nazývanou tekke,“ říká Norbert Pap, který se svým týmem věří, že se jejich domněnka po letech nejistoty potvrdí a pod nánosy hlíny opravdu najdou tajný hrob.
Pap vypráví, že už o Vánocích před dvěma lety si byl jistý, že místo je správné. „Geofyzikální průzkum ukázal, že pod povrchem jsou vysoké zdi orientované směrem k Mekce.“
Na místě se také našly věci denní potřeby typické pro 16. století jako mince, nože, zbytky nádob a dýmky, přidává se profesor historie architektury Ali Uzay Peker z ankarské technické univerzity.
Před lety zkrachoval. Teď by do Szigetváru mohli proudit turisté
„Objev Sulejmanovy hrobky je pro nás určitě pozitivní věcí a doufám, že to pomůže rozvoji Szigetváru i celé země. Naším hlavním sektorem by se mohl stát turismus, ale potřebujeme nové hotely a další věci. A samozřejmě jsme naprosto otevření tureckým investicím,“ popisuje nadšeně objev hrobky místní radní Róbert Fazekas.
Vysvětluje, že vesnička na jihozápadě Maďarska by oživení uvítala. „Je tu velká nezaměstnanost a v okolí nejsou žádní velcí zaměstnavatelé. Nějaká práce je v továrně na konzervy, na autodíly a v zemědělství, ale spousta mladých lidí odchází za prací do západní Evropy.“ Podle francouzského listu Le Figaro jedenáctitisícová obec před šesti lety zbankrotovala a i dnes je v některých čtvrtích až dvacet procent lidí bez práce.
Dá se předpokládat, že by k hrobce sultána Sulejmana přijížděli kromě nadšenců do historie především turečtí turisté a poutníci z muslimských zemí. Je však otázka, zda se jim v atmosféře nedůvěry vůči muslimům bude do země oplocené před zejména muslimskými běženci chtít.
Jistě ještě nezapomněli ani na výroky maďarského premiéra Viktora Orbána o tom, že islám do Evropy nepatří a že uprchlíci jsou hrozba (více zde).
„Z pohledu vlády je příběh o Sulejmanovi velmi citlivý. Cítíme, že jsou tu obavy, že by se Turbek tak trochu mohl stát muslimským svatým místem a centrem poutníků. Vláda nám však zároveň dala spoustu peněz na výzkum a místní lidé jsou velmi pozitivní. My Maďaři máme s Turky šest set let společné historie - první tři století jsme bojovali, během dalších tří jsme často byli spojenci. Nejsou to jen dějiny problémů,“ míní Pap.
Zda přijdou vytoužené turecké investice, se teprve ukáže. Začátkem září by však podle serveru al-Džazíra měl do vesnice přijet turecký prezident Recep Tayyip Erdogan spolu s maďarskými a chorvatskými politiky. Uplyne totiž 450 let od bitvy, během které Habsburkové ubránili Szigetvár před osmanským uchvatitelem. Bitvy, kterou francouzský kardinál Richelieu podle pověstí nazval „bitvou, jež zachránila civilizaci“.
Szigetvár leží nedaleko města Pécs a maďarsko-chorvatských hranic.
Mapy poskytuje freytag & berndt. © freytag & berndt, SHOCart, přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost také vytváří knižní sérii Toulavá kamera s tipy na výlety po celém Česku, která je ideálním dárkem pro obdivovatele krás naší vlasti.
