V druhém kole voleb se rozhodne také o tom, jak ostrý bude odpor Bělehradu vůči Kosovu, které hodlá nejbližších dnech vyhlásit nezávislost právě na Srbsku.
Proti sobě stojí dva kandidáti: současná hlava státu, proevropský Boris Tadič a ultranacionalistka Tomislav Nikolič. Ten je nacionálním radikálem nejhrubšího zrna a řada lidí se jeho volebního úspěchu obává.
Bělehradskému podnikateli Zoranovi Vickovičovi táhne na padesát let a. "Když ale vyhraje Nikolič, můžu to zabalit. Nemám čas čekat dalších deset let, jsem už na to starý," odhaduje neradostnou budoucnost své země.
"Když vyhraje Nikolič," opakuje Vickovič, "tak mi čtyřicet procent klientů po neděli už nepřijede, nechtějí dělat byznys v zemi, kde vládne ten, co se spřáhl s Miloševičem a komu je bližší Rus než Evropa," vysvětluje.
Výsledek nejistý
Výsledek volebního klání, který je s rozechvěním očekáván nejen v Srbsku, ale i směrem dál na západ, lze jen těžko odhadnout. V prvním kole vyhrál nacionalista Nikolič (více zde). Šance jsou ale nyní podle pozorovatelů vyrovnané. Poslední průzkumy pustily do lehkého vedení Tadiče, který v prvním kolem na Nikoliče ztrácel pět procent hlasů.
Podle některých analytiků tu zafungoval syndrom Le Pen, který před lety pomohl nepříliš populárnímu francouzskému prezidentovi Jacquesovi Chirakovi obhájit post na úkor vyzývatele, nacionalisty Jeana-Marie Le Pena. Na druhou stranu ale pro mnoho lidí je Tadič "starým prezidentem", zatímco Nikolič slibuje nové lepší časy.
Podle analytiků rozhodne 14 procent hlasů, které dostali neúspěšní kandidáti. Ti ale neřekli, koho by měli lidé v druhém kole volit. Stejně se zachoval premiér Vojislav Koštunica, který přitom s Tadičovou Demokratickou stranou vládne.
Cestování je nezajímá
"Země je rozdělena. Jedna část chce být normální součástí Evropy, druhé je nějaké cestování za hranice jedno. Vždyť jen 11 procent Srbů má pasy a sedm procent z nich pak skutečně cestuje. Většina nevidí v Evropské unii a jejích ekonomických reformách žádné zvláštní výhody, životní úroveň se jim nijak moc nezvyšuje, spousta lidí je bez práce," vysvětluje Aleksandr Resanovič z Centra pro demokratický rozvoj skutečnost, že v Srbsku mají ultranacionalisté vysokou podporu.
Kdyby hlasovali jen obyvatelé reformněji naladěného Bělehradu, pak by asi zvítězil Tadič, ač také není milován.
Venkov proti městům
Osmadvacetiletá Ljubica se do svého rodného města zrovna vrátila z USA, kde žije s manželem. "Přijela jsem domů, abych mohla volit. Nedokážu si představit, že se vrátíme o deset let zpátky," říká mladá Srbka. To na venkově jsou nálady zcela odlišné. Zejména pak na jihu země či mezi srbskou menšinou v Kosovu, která se bojí albánské nadvlády.
Oba prezidentští kandidáti odmítají odříznutí kosovské provincie, kterou Srbové považují za kolébku své státnosti. Tadič, aby dokázal svoji oddanost této provincii, ještě zajel na závěr kampaně do srbské enklávy Černica. "Děkuji, že žijete a chcete žít v Kosovu, právě vaším prostřednictvím Srbsko v Kosovu zůstane," prohlásil.
Odlišné jsou názory obou kandidátů na to, jak dál. Zatímco Tadič by pokračoval v rozhovorech s EU, Nikolič by je rázně ukončil. V tu chvíli by stála Unie před situací, jakou nikdy nezažila: čekatel na vstup by se poprvé sám od sebe otočil k evropskému elitnímu klubu zády. "Země by se tak vrátila zpátky do izolace, z níž by se zase jen těžko dostávala," dodal Resanovič.
Izolace versus EvropaTomislav Nikolič
Boris Tadič
|
Úřadující šéf ultranacionalistické Srbské radikální strany. Je považován za duchovního dědice Slobodana Miloševiče, který Srbsko uvrhl do krvavých válek a izolace. Skutečný předseda radikální strany Vojislav Šešejl sedí v Haagu kvůli obvinění z válečných zločinů. Nikolič odmítá odtržení Kosova a hrozí tvrdými odvetnými akcemi. Není zcela proti vstupu do EU, ale za srbských podmínek a v žádném případě bez Kosova. Chce těsnější vazby na Rusko, Čínu a arabské země. Před časem prohlásil, že by Srbsko mohlo být další ruskou provincií. 
Syn disidenta z komunistické éry, profesí psycholog, vstoupil do politiky v polovině 90. let jako aktivista proti autokratické vládě Slobodana Miloševiče. Zastává prozápadní, liberální postoje a jedinou cestu pro Srbsko vidí ve vstupu do EU. Prosazuje spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii. Během svého prezidentství ale nesplnil očekávání jak Západu, tak svých příznivců. Je kritizován, že příliš podlehl umírněnému nacionalistovi Vojislavu Koštunicovi, premiérovi země.
