Trio visegrádských států u soudu v Lucemburku zažalovala Evropská komise s cílem domoci se dodržování unijního práva. Právníci států však tvrdili, že ani pokud jí soud dá za pravdu, nebude mít verdikt praktický význam.
Přerozdělování uprchlíků podle povinných kvót již skončilo a rozsudek tedy nemůže zajistit nápravu.
„Rozsudek by pro Českou republiku neměl mít žádné důsledky, jelikož použitelnost obou relokačních rozhodnutí, kterých se rozsudek týkal, skončila již v září roku 2017. Rovněž Komise na ústním jednání uváděla, že neusiluje o zajištění konkrétní nápravy a smysl řízení je pro ni primárně symbolický,“ uvedl pro iDNES.cz vládní zmocněnec pro zastupování ČR před soudním dvorem EU Martin Smolek. Proti rozsudku se již nelze odvolat.
Podle čtvrtečního rozhodnutí soudu byl sice požadavek na ochranu bezpečnosti státu oprávněný, systém kvót jej však uspokojivě zohledňoval.
Zemím nedával právo odmítnout program přerozdělování jako celek, ale mohly jako bezpečnostní riziko vyhodnotit přímo jednotlivé migranty.
Babiš: Důležité je, že neplatíme
Premiér Andrej Babiš v reakci na rozsudek uvedl, že považuje za důležité, že Česko nebude přijímat žádné migranty a že kvóty v mezičase skončily. Není podle něj podstatné, že Česká republika spor prohrála.
„My jsme sice spor prohráli, ale to není důležité. Důležité je, že nemáme nic platit. Komise si uplatňuje nějaké náhrady za řízení,“ poznamenal Babiš. „Podstatné je, že žádné migranty brát nebudeme a že ty kvóty v mezičase skončily. A to díky nám hlavně,“ doplnil předseda vlády.
Podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky soud nezohlednil všechny aktivity, které ČR dělala pro zvládnutí migrační krize.
„Nikdo nemůže nutit naši zemi, že musí přijmout povinně na základě kvót uprchlíky. My jsme jako ČR v tu dobu přijali sami o svém vlastním rozhodnutí uprchlíky mimo kvótový systém, významně jsme pomáhali v boji s bojovníky Islámského státu, zároveň jsme výrazně pomáhali v uprchlických táborech, tedy rozhodně se ČR snažila být solidární a pomáhat tehdejší situaci řešit a zároveň neohrozit naši vlastní bezpečnost,“ uvedl Jurečka.
Šéf STAN Vít Rakušan naopak uvedl, že tehdejší rozhodnutí vlády bylo populistické. „Byl to zase jednoznačně populismus vlády. STAN se od počátku staví proti stálým kvótám a říkáme to i teď. Tehdy ale šlo o pomoc nárazníkovým státům,“ uvedl Rakušan. Slovensko podle něj situaci tehdy zvládlo, když přijalo několik prověřených lidí a ukázalo tím dobrou vůli a neohrozilo své občany.
Polský vládní mluvčí Piotr Müller prohlásil, že verdikt „nebude mít žádný praktický význam“. Platnost rozhodnutí o přerozdělení migrantů podle kvót totiž vypršela v roce 2017, a tak jej už nelze splnit.
Stejný názor zastává i Maďarsko. „Verdikt nemá žádné další důsledky,“ řekla maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargaová. „Neexistuje pro nás žádná povinnost přijmout žadatele o azyl,“ dodala s poukazem na to, že platnost kvótového systému skončila.
Své kvóty zcela splnilo pouze pět unijních států
Unijní státy jednorázový program zavedly – proti vůli některých členů EU ze středu a východu bloku – v roce 2015 s cílem odlehčit Řecku a Itálii, kam v době vrcholící migrační vlny proudily desetitisíce žadatelů o azyl.
Uvedená trojice zemí se však nechtěla k systému připojit mimo jiné s tvrzením, že rozhodovat o záležitostech týkajících se vnitřní bezpečnosti je výlučně v jejich kompetenci.
Advokátka soudu však v říjnu nicméně tento argument odmítla s tím, že pravidla přerozdělování umožňovala odmítnout uprchlíky, kteří by byli vyhodnoceni jako bezpečnostní riziko.
Zástupci žalovaných zemí připomínali, že program nefungoval a že v jeho rámci bylo nakonec přesunuto výrazně méně migrantů, než byly původní předpoklady. Do jeho konce v září 2017 bylo přerozděleno jen asi 29 tisíc lidí z původně zamýšlených 160 tisíc.
Své kvóty zcela splnilo pouze pět unijních států, další přijaly alespoň část určených běženců. Program původně odmítalo také Slovensko, žalobě se však vyhnulo tím, že nakonec přijalo nevelkou skupinu žadatelů o azyl.
Verdikt soudu se původně očekával už vloni, avšak advokátka si vyžádala více času na vydání stanoviska a celé řízení se zpozdilo.
Ani premiér Babiš není příznivcem přijímání migrantů (srpen 2018):
27. srpna 2018 |
