Staré letiště v sibiřské obci Čurapča je už léta nepoužitelné, jeho ranvej se proměnila v bažinaté pole pokryté kopečkovitým reliéfem. Kdysi hladká přistávací dráha dnes kvůli tání ledu a propadající se půdě připomíná spíše dračí hřbet. Jednou by zde mohlo vzniknout i jezero, domnívají se vědci.
„V ruské Arktidě neexistuje jediná obec, kde byste nenašli zničenou nebo poškozenou budovu,“ tvrdí vědec z Moskevské státní univerzity Alexej Maslakov. Domy se oddělují od propadající se země, silnice potřebují stále více oprav. Potrubí je v ohrožení.
Rusko se otepluje 2,8krát rychleji než je globální průměr. A jak taje dlouho zamrzlá sibiřská tundra, uvolňují se skleníkové plyny. Ty by mohly zmařit celosvětové úsilí o omezení emisí způsobujících oteplování klimatu, obávají se vědci.
Permafrost pokrývá 65 procent ruské pevniny a náklady na vypořádání se s důsledky oteplování už teď rostou. Pokud současné tempo oteplování bude pokračovat, Rusko by mohlo do roku 2050 čelit škodám na infrastruktuře ve výši sedm bilionů rublů (přes dva biliony korun), varuje Michail Železnjak, ředitel Ústavu pro výzkum permafrostu P. I. Melnikova, jenž sídlí v Jakutsku.
Sověti mnoho budov na Dálném východě a severu postavili v 60. a 70. letech minulého století, kdy expandovali na Arktidu. Mnoho domů ovšem navrhli s předpokladem, že půda zmrzlá po tisíciletí nikdy neroztaje.
Desetitisícová Čurapča přišla o své letiště kvůli tání permafrostu už v 90. letech minulého století, upozorňují vědci. Hrbolatá krajina v okolí obce, která se nachází zhruba 5 tisíc kilometrů východně od Moskvy, připomíná obří bublinkovou fólii. Je to důsledek tání ledových klínů v zemi, což způsobilo, že se země rozdrolila, poklesla nebo se úplně propadla.
26. října 2019 |
Pokles o čtyři centimetry za rok
„Silnice, elektrické vedení, plynovody, ropovody - všechny lineární konstrukce - reagují na oteplování klimatu a jeho vliv na permafrost,“ upozorňuje Alexandr Fjodorov, zástupce ředitele Ústavu pro výzkum permafrostu P. I. Melnikova.
Vědec změny na letišti v Čurapči studuje už několik let. Zjistil přitom, že některá místa klesají v průměru o dva až čtyři centimetry ročně, další se propadají až o 12 centimetrů.
Díra do pekla. Na tající Sibiři se objevil další gigantický kráter |
Když Severovýchodní federální univerzita M. K. Ammosova provedla před časem v oblasti průzkum veřejného mínění, 72 procent dotázaných z osmi obcí v centrálním Jakutsku hlásilo problémy s poklesem základů svých domů, uvedl Fjodorov. V celém Rusku přitom žije na věčně zmrzlé půdě přes 15 milionů lidí.
Rusko proto kvůli změnám investuje do lepšího monitorování podzemního tání. „Nevíme, co se s ním vlastně děje,“ uvedl v srpnu ministr přírodních zdrojů a ekologie Alexandr Kozlov. „Monitorování potřebujeme nejen proto, abychom věděli, co a jak taje. Vědci ho využijí k předvídání následků (tání) a zjistí, jak předcházet nehodám,“ dodal.
Ministerstvo proto plánuje rozmístit 140 monitorovacích stanic, z nichž každá bude mít až 30 metrů hluboké vrty k měření situace pod povrchem země.
Domy metr nad zemí
To sice může pomoci zjistit, jak rychle region taje, nepomůže to však vesničanům jako je Jegor Djačkovskij, jehož dům stojící na bývalém letišti v Čurapče se už bortí. Půda se pod objektem začala propadat během prvních pěti let od doby, kdy si rodina bydlení postavila. Budova, která stojí na kůlových základech, se nejprve ocitla 30 centimetrů nad zemí, nyní je tato mezera velká už metr.
Djačkovskij nechal v pěti nákladních autech přivézt zeminu, aby mezeru zaplnil. A potřebuje další. Někteří jeho sousedé se pokoušejí své domovy prodat. „Každý se snaží situaci sám řešit,“ říká další místní obyvatel Sergej Atlasov.
Rodina Djačkovského nicméně staví garáž a zdá se, že je připravena riskovat. „Jak můžeme jít proti přírodě? Musíme se přizpůsobit. Je to tak všude. Není komu si stěžovat. Možná tak tomu nahoře,“ konstatuje.
