Zákaz zmiňování funkce Zelenského se prozatím týká pouze titulků zpráv. Ruská média v nich mají užívat buď zmíněné spojení „Zelenského režim“ nebo psát Zelenského jméno bez uvedení jeho oficiálního statusu.
Nařízení vešlo v platnost v pátek a podle portálu Holod se jím ruské zpravodajství už ve většině případů řídí. Tisková agentura Regnum o Zelenském píše jako o „hlavě kyjevského režimu“, „vůdci Kyjeva“ a „ukrajinském vůdci“. Instrukcemi se řídí také agentury RIA či TASS.
V Kyjevě satanisté, v Polsku okupanti a Putin spasitelem. Kreml úkoluje média |
Zaměstnanci státních médií, s nimiž Holod hovořil, anonymně uvedli, že požadavek Kremlu vyvolal v redakcích „vlnu rozhořčení“ a v některých případech dokonce hrozby výpověďmi.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslání vojsk na Ukrajinu ospravedlňuje lživým tvrzením, že „neonacisté“ ve vedení Kyjeva páchají „genocidu“ na etnických Rusech. Šéf Kremlu rovněž opakovaně prohlásil, že nepovažuje Ukrajinu za nezávislou na Rusku, a tvrdí, že tento suverénní stát by měl být vrácen pod kontrolu Moskvy jako za časů SSSR.
Ukrajinci si Zelenského zvolili za prezidenta v dubnu 2019 na pětileté období. Příští hlasování by se tak mělo uskutečnit na jaře 2024. Dosavadní průzkumy naznačují, že Zelenskyj by ve volbách svůj mandát s přehledem obhájil. Kandidaturu ale zatím nepotvrdil.
„Vnitřní záležitost Ázerbájdžánu“
Další várka pokynů pro státní média na sebe nenechala dlouho čekat. Kreml ji vydal v souvislosti s nově rozhořenými boji mezi arménskými silami a ázerbájdžánskou armádou. Úředníci novinářům mimo jiné radí, že mají úterní útok Ázerbájdžánu, při němž přišlo o život nejméně 32 lidí, líčit jako „vyvolaný Arménií a jejími západními spojenci“ a zdůrazňovat, že „arménské vedení uznalo svrchovanost Ázerbájdžánu nad Karabachem“.
Kreml v instrukcích navrhuje citovat arménského premiéra Nikola Pašinjana z října 2022, kdy se s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem vzájemně ujistili o respektování suverenity druhé země.
„Arménský premiér byl k těmto výrokům zřejmě dotlačen svými západními partnery, kteří by nyní měli plně nést odpovědnost za jejich důsledky. Rozhodnutí arménského vedení, které kardinálně změnilo status Karabachu, přimělo Ázerbájdžán k akci. Baku nyní považuje konflikt v Náhorním Karabachu za svou vnitřní záležitost,“ stojí v pokynech.
V Náhorním Karabachu poskytli ruští vojáci ochranu 5000 civilistům, tvrdí Moskva |
V nich se moskevští úředníci podle portálu Meduza věnují také úloze ruských mírotvůrců rozmístěných v Karabachu. Jejich funkci mají ruští novináři líčit jako „monitorování“ situace v regionu. „Nicméně je vhodné hovořit o tom, že mírové jednotky pomáhají evakuovat civilní obyvatelstvo,“ apeluje Kreml.
Rovněž navrhuje informovat o příběhu vysídlených obyvatel, kteří nalezli „bezpečné útočiště“ v pravoslavném kostele v areálu ruské „mírové základny“.
„Karabašská otázka se v podstatě stává vnitřní záležitostí Ázerbájdžánu,“ napsal ve středu v souladu s nařízením ruský server Lenta, podle něhož mezi cíle Baku „nepatří civilní obyvatelstvo ani civilní areály“.
„Ázerbájdžánská armáda za použití vysoce přesných zbraní deaktivuje pozice formací arménských ozbrojených sil, stejně jako bojové prostředky a vojenská zařízení,“ píše Lenta. Tato pasáž se nápadně podobá rétorice ruského ministerstva obrany ohledně války na Ukrajině. Moskva opakovaně popírá údery na ukrajinské civilisty, a to navzdory mnoha důkazům o opaku.
Ázerbájdžán a vláda v Náhorním Karabachu vyhlásily ve středu odpoledne příměří. V ázerbájdžánském městě Jevlach se ve čtvrtek uskutečnilo jednání mezi zástupci úřadů v Baku a arménských obyvatel Náhorního Karabachu o budoucnosti regionu a etnických Arménů, kteří tam žijí. Zatím není jasné, jaké výsledky rozhovory přinesly.
