"Nesmíme připustit, aby získali jadernou zbraň. Pokud se tak stane, svět se změní, Amerika bude ohrožená a jednoho dne bude použita jaderná zbraň. Pokud budu prezident, nestane se to. Pokud znovu zvolíme Baracka Obamu, stane se to," uvedl Romney.
Současný šéf Bílého domu podle něj měl dát Íránu jasně najevo, že vážně
zváží použití vojenské síly, pokud Teherán nezastaví svůj jaderný program. Prezident prý také podle Romneyho promeškal příležitost uvalit na tamní režim zničující sankce. "(Obama) se rozhodl, že dá Rusku hlavní cíl jeho zahraniční politiky, odstranění součástí protiraketové obrany z východní Evropy. Nic za to ale nedostal. Mohl dostat ochromující sankce," řekl bývalý guvernér.
Přesycenost debatamiRepublikánští kandidáti na prezidenta se v Arizoně střetli již ve dvacáté debatě. Přenášela ji televizní stanice CNN a vzhledem k všeobecné přesycenosti televizními diskusemi by mohlo jít o poslední debatu republikánských primárek. V plánu je sice stále březnová diskuse v Portlandu ve státě Oregon, panují ale velké pochybnosti o tom, že se nakonec uskuteční. Uchazeči o nominaci o ni totiž zatím nejeví velký zájem. Diskuse v Arizoně představovala příležitost zejména pro Romneyho, který v poslední době ztrácí na Santoruma, a republikáni o něm stále více pochybují. Před nadcházejícími primárkami ve státech Michigan a Arizona příští úterý tak mohl přesvědčit voliče, že s ním stále mohou počítat a že právě on je tím, kdo v listopadu může porazit Obamu. Podle prvních ohlasů bývalý guvernér v debatě předvedl spíše standardní výkon, Santorumovi se ale příliš nedařilo. Romneymu jde v každém případě o hodně. Pokud se mu nepodaří zvítězit v Michiganu, který je jeho rodným státem a který měl podle všeobecného očekávání snadno získat, pochyby o něm ještě dále vzrostou. |
Spolu s ním Obamu kritizoval senátor Rick Santorum a bývalý předseda Sněmovny reprezentantů Newt Gingrich. Oba souhlasili s tím, že Spojené státy by vůči Íránu měly postupovat co nejtvrději a že Washington nesmí dopustit, aby tamní režim získal jaderné zbraně.
Gingrich také řekl, že USA by měly co nejvíce podporovat domácí těžbu ropy a plynu, aby se děním na Blízkém východě nemusely tolik znepokojovat.
Jedna versus třináct tisíc
Odlišný postoj k Íránu zastával pouze poslední ze čtveřice republikánských uchazečů o nominaci na prezidenta, kongresman Ron Paul. Podle politika, který dlouhodobě prosazuje omezení amerického angažmá ve světě, nejsou důkazy o vývoji jaderné zbraně v Íránu.
Američané by podle něj měli s Íránci jednat a neměli by se bezhlavě hnát do další války. "Bojíme se jedné jaderné zbraně. Sovětský svaz jich během studené války měl 13 000 a jednali jsme s nimi," řekl Paul.
Nemístná kritika?
Jeffrey Goldberg z časopisu The Atlantic zároveň upozorňuje na to, že
republikáni míří s kritikou údajné Obamovy slabosti vůči Teheránu vedle. Současný prezident je podle něj na tamní režim tvrdší než jeho předchůdce George Bush. Svědčí o tom prý i nynější rostoucí napětí mezi Spojenými státy a Íránem, které je důsledkem toho, že Obamův tlak Teheránu zúžil manévrovací prostor.
Již nyní se přitom v amerických médiích mluví o tom, že část republikánů by chtěla, aby do souboje o Bílý dům vstoupilo úplně nové jméno. Současná čtyřka kandidátů je prý natolik slabá, že v souboji s Obamou nebude mít šanci (více zde).
