V dokumentu jsou sice názvy zemí začerněny, z kontextu je však podle Reuters i polských médií zřejmé, že je její významná část věnována věznici na polském území. Polští představitelé prý svolili po teroristických útocích z 11. září 2001 umístit zařízení CIA z důvodu udržení dobrých vztahů s Washingtonem, kvůli obavám z nelegálních praktik však v roce 2003 odmítli přijímat další vězně.
Spor o bin LádinaPodle zprávy Senátu kontroverzní vyšetřovací metody nepomohly k dopadení Usámy bin Ládina, nejcennější informace totiž vyšetřovatelé získali běžnými postupy. Podle bývalého ředitele CIA Leona Panetty se elitní jednotka SEAL k bin Ládinovi dostala díky mučení jednoho z vězňů, který prozradil totožnost jeho kurýra abú Ahmada Kuvajtího. S tím však senátní výbor nesouhlasí. "Přezkoumání záznamů CIA zjistilo, že informace o abú Ahmadu Kuvajtím, kterou CIA označila za nejzásadnější nebo nejcennější, neměla souvislost s užitím zvláštních výslechových technik CIA," uvádí ve své zprávě. |
„Dohoda o umístění zadržovacího zařízení CIA v zemi vedla k mnoha trvalým neshodám mezi zemí a CIA,“ uvádí zpráva s tím, že neshody musela překonat intervence amerického velvyslance u polského vedení.
Velvyslanec podle zprávy dojednal zaplacení milionů dolarů (číslovka označující počet milionů je rovněž začerněna), načež Varšava své rozhodnutí přehodnotila a přijala další vězně.
Podle polského serveru Dziennik zpráva potvrzuje dřívější informace o 15 milionech dolarů, které vedení země obdrželo za to, že USA poskytlo pro vytvoření věznice armádní středisko polské zpravodajské služby u vsi Stare Kiejkuty. Její existenci uznal i dřívější verdikt Evropského soudu pro lidská práva.
Polská ústava zcela zakazuje mučení či jakékoli nelidské zacházení. Podle zprávy byl přitom v Polsku mučena řada vězňů, například Palestinec abú Zubajdá podezřelý z organizování cest pro špičky al-Káidy v Afghánistánu (více čtěte zde).
Kwaśniewski poprvé připustil existenci věznice
Vedení CIA odmítlo zprávu komentovat, a představitelé tehdejší polské vlády dosud popírali, že věznice kdy existovala „Pokud jde o teze zprávy, že polská zpravodajská služba jednala tak či onak za peníze, tak to je jednoduše pomluva,“ reagoval v rozhovoru s televizí TVN24 tehdejší premiér Leszek Miller.
Ve středu však existenci věznice poprvé připustil bývalý prezident Aleksander Kwaśniewski, který přiznal, že Polsko za jeho působení USA nabídlo místo pro tajnou věznici. V době po útocích na New York a Washington považovalo NATO USA za ohroženou zemi a Polsko jí chtělo pomoci, řekl Kwaśniewski rozhlasové stanici TOK FM.
O drsných praktikách ovšem polská vláda nevěděla. „Jste tak naivní, že si myslíte, že tajná služba přijde k prezidentovi a řekne: ‚Šéfe, budeme porušovat zákony, mučit, a nepřinese to žádný výsledek’? O tom se nemluví,“ řekl někdejší prezident. Po nátlaku polského vedení věznice skončila, dodal Kwaśniewski.
Americký prezident Barack Obama upozornil současnou předsedkyni vlády Ewu Kopaczovou na možné důsledky zprávy již den před jejím zveřejněním. Premiérka země, která dlouhodobě patří k hlavním americkým spojencům ve střední Evropě, Obamu ujistila, že zpráva nebude mít na vztahy obou zemí žádný dopad.
Polští obhájci lidských práv však v dokumentu vidí další důkaz o tom, že na polském území docházelo k jejich vážnému porušování. „Ve velké míře zradili za peníze polskou ústavu a všechny hodnoty, které jsou s ní spjaty,“ řekl na adresu tehdejších polských představitelů viceprezident varšavské Helsinské nadace pro lidská práva Adam Bodnar.
