Poslechněte si celý rozhovor s Janem Kofroněm v Kontextu:
Přítomnost ukrajinské armády na levém břehu Dněpru není podle Kofroně preludiem pro plánovanou ofenzivu. „Dněpr je velká řeka, bavíme se o stovkách metrů šířky. Míst, kde by bylo potřeba stavět pontonové mosty, je několik. Nejsou tam zpevněné silnice a cesty, to omezuje počet míst, přes které by se mohla technika dostat. Ale udržuje to Rusy ve střehu a musí tam udržovat nějaké jednotky, které by jinak přesunuli jinam,“ analyzuje.
Jan Kofroň (1984)Politický geograf Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Zabývá se teorií mezinárodních vztahů, efektivitou vojenských sil, konvenčním odstrašením a predikcemi v politické vědě a veřejné debatě. Na domovské Katedře politologie působí jako odborný asistent a zástupce vedoucího. Je spoluautorem podcastu 10:35 o vojenství s přesahem do mezinárodních vztahů, který vzniká pod reklamní agenturou Katz83 Tomáše Jirsy, pro kterou Kofroň vytváří datové analýzy. Absolvoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (2008), kde získal i doktorský titul (2012) v oboru politická a regionální geografie. |
Armády nedávají podle Kofroně logicky informaci, kde chtějí zaútočit. Je také potřeba porovnat ofenzivy u Chersonu a Charkova.
„U Chersonu se Rusové chystali. Poslali tam relativně kompetentnější jednotky, vybudovali hluboce členěnou obranu. I když Ukrajinci měli možnost rozstřílet mosty, přes které Rusové své jednotky zásobovali, dokázali se Rusové 2,5 měsíce úspěšně bránit. Rozhodně to nebyla briskní elegantní ofenziva, nepovedlo se Rusy dostat do situace, kdy by jim hrozilo obklíčení. Nakonec spořádaně ustoupili. Proč? Protože se na to připravili,“ vysvětluje okolností jižní ofenzivy Kofroň.
U Charkova byla situace jiná. „Tady to Rusové nečekali. Měli tam slabé a nepřipravené jednotky. Ukrajincům se s relativně malými jednotkami podařilo prolomit obranné linie a Rusové měli tři nebo čtyři týdny co dělat, aby situaci vůbec stabilizovali,“ porovnal Kofroň obě operace.
Kam by tedy Ukrajinci mohli směřovat svůj útok? Na Krym, nebo Melitopol? „Krym je spší něčím, co se bude odehrávat až v druhé fázi. První fází je se vůbec dostat přes ruskou obranu,“ začíná hodnocení Kofroň.
„Až když se to podaří, protože se to podařit nemusí, se nejspíš budeme ptát, kde ofenziva skončí. Jestli ustrne u Melitopolu, to znamená že Rusové se dostanou do velmi svízelné situace, ale Krym ještě několik měsíců nepadne, nebo se Ukrajinci dostanou dál až ke Krymu a budou o něj svádět boje. Je proto možná ještě předčasné spekulovat o Krymu, protože prvně je potřeba se dostat přes připravenou ruskou obranu. Pak dává smysl řešit další věci,“ představuje věci budoucí analytik.
Mluví se také o přetnutí pevninského spojení mezi Krymem a Ruskem, což by narušilo zásobování tamních okupačních jednotek. Jen narušit logistiku ale podle Kofroně nestačí.
„Krym je velký. Předpokládám, že si tam Rusové vytvořili zásoby munice i techniky. V defenzivní pozici můžou zůstat několik týdnů, i kdyby přišli o zásobování. A dá se tam pořád dostat i po moři, lodě mají velký přepravní výkon. Přetnutí logistiky je podstatné, ale Rusové měli podobné problémy i v Chersonu a přesto se tam dokázali urputně bránit,“ upozorňuje.
Bývalý poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Oleksij Arestovyč zmínil, že další válka mezi Ruskem a Ukrajinou přijde někdy kolem roku 2035. Záleží to ale na stavu, v jakém Rusko bude po současném konfliktu. Na čem by ale záleželo, že by Rusko znovu napadlo sousední zemi? „Obvykle platí, že pokud by zůstal nějaký nevyřešený teritoriální spor, a já se trochu bojím, že tato válka k tomu povede, že šance na opakování konfliktu roste. Pak je to otázka rovnováhy vojenských sil, jestli si jedna či druhá strana bude myslet, že má šanci zaútočit s úspěchem nebo ne,“ myslí si politický geograf.
Obává se, že pokud v Rusku nedojde k výměně režimu nebo totálnímu zhroucení, zůstane situace třaskavá. „Nebudu říkat rok, to je nemožné predikovat. Ale vztahy zůstanou napjaté a bude hrozit opakování konfliktu. Je otázka, jestli se tomu dá zabránit,“ očekává Kofroň.
Co Ukrajincům dosud bránilo začít velkou akci? Zmeškali nějaké příležitosti? Jak do letošních bojů promluví západní tanky? Stihla Ukrajina vycvičit vojáky pro ofenzivu? Udrží si Bachmut? Poslechněte si podcast Kontext, kde se dozvíte víc!
