Poslechněte si celý rozhovor s indologem Krejčíkem v Kontextu:
Jsou to čísla, která indickému premiérovi musí závidět každý světový státník: počínání Naréndry Módího dnes schvaluje 78 procent občanů. Po devíti letech vlády si udržuje nesmírnou popularitu a nikdo nepochybuje, že jeho Indická lidová strana (BJP) příští rok opět vyhraje parlamentní volby.
„Má kolem sebe auru lídra, který skutečně něco dělá. Nestydí se vystupovat jako příslušník většinové hinduistické komunity, což také dříve nebylo běžné. A navíc se prezentuje jako mluvčí nízké kasty a jeho strana dává na kandidátkách místa příslušníkům nízkých a nedotýkatelných kast. Tím mezi voliči získává další popularitu,“ vysvětluje pozadí neutuchající Módího obliby Jiří Krejčík.
Zároveň se však množí hlasy, že v Indii dochází k erozi klíčových prvků demokracie. Svoboda slova dostává na frak a nezávislá média skupují magnáti napojení na vládu. Premiér šíří vizi hinduistického nacionalismu a menšinoví muslimové čelí perzekucím. Nejznámější představitel opozice Ráhul Gándhí byl nedávno za údajnou pomluvu odsouzen na dva roky do vězení a vyloučen z parlamentu.
Indie přeskočila Čínu v počtu obyvatel. A potichu se mění v despocii |
„Ten rozsudek je zvláštní. Ráhul Gándhí sloužil vládě jako klaun, jako terč, do kterého se může snadno trefovat. Byl to synek z protekční rodiny, který sám nikdy nic nedokázal,“ poukazuje Krejčík na fakt, že předák Indického národního kongresu pochází z prominentní politické dynastie. „Tím, že ho nyní pošlou do vězení, tak mu dávají jistou relevanci. Ze šaška se stane mučedníkem. Nevím, co tím vláda může sledovat, pokud v tom tedy opravdu má prsty.“
Příští továrna světa?
Útoky na opozici i nezávislý tisk poutají pozornost světa i proto, že Indie letos vystřídá Čínu na pozici nejlidnatějšího státu světa. A možná se tak už stalo: podle World Population Review měla počátkem března 1,428 miliardy obyvatel, zhruba o tři miliony víc než Čína. OSN dříve odhadovala, že demografický milník překročí počátkem dubna.
„Indie tak může říkat, že už není jen největší světová demokracie, ale i největší země světa a s jejím hlasem je proto nutno počítat.“ vysvětluje Krejčík a upozorňuje na fakt, že porodnost v Indii je dnes už na úrovni prosté reprodukce (v průměru 2,1 dítěte na jednu matku). Její populace dál roste díky tomu, že dospívají dříve narozené ročníky.
 |
„Může to být obrovská příležitost. Indie se může stát dílnou světa, protože bude mít početnou levnou pracovní sílu. Může napodobit Čínu. Problém je, že vláda není schopná vytvořit pracovní místa. Módí na to nedávno reagoval bonmotem, když řekl, že pracovní místa sice nejsou, ale lidé pořád mohou prodávat smaženky na ulici. Nevím, jestli to Indové jako občané budoucí světové velmoci chtějí slyšet.“
Demografický a ekonomický růst každopádně žene ambice Módího vlády hrát větší roli na mezinárodní scéně. „Módí říká, že Indie bude v budoucnosti ‚učitelem světa‘. Má se stát technologickým lídrem jako asijští tygři, chtěla by se stát novou světovou velmocí. Ministr zahraničí Džajšankar často kritizuje západní mocnosti a snaží se stavět do role mluvčího někdejšího třetího světa,“ říká indolog působící na Filosofickém ústavu Akademie věd.
Postoj k válce na Ukrajině podle něj ovšem ukazuje, že Indie se ještě jako velmoc chovat neumí. „Ruskou invazi neodsoudila, ani nepodpořila. Snaží se ji využívat ve svůj prospěch, odebírat z Ruska levně suroviny a zároveň být pořád spojencem Západu, který vyvažuje vliv Číny v Indopacifiku. Ale velmoc by měla mít dlouhodobou mezinárodní politiku a vyargumentované priority. Ne jen spolupracovat s tím, s kým je to zrovna výhodnější,“ uzavírá Krejčík.
Podaří se Indii zužitkovat svůj lidský kapitál? Jak tamní politickou scénou otřásl pád uhlobarona Gautama Adáního? A proč Západ zatím kritikou Indie šetří? To vše se dozvíte v podcastu Kontext.
