Incident, o kterém veřejnost dosud neměla tušení, v knize popisuje sám agent Gerald Blaine, který ve vypjaté situaci málem stiskl spoušť. K tomu, aby Spojené státy přišly po čtrnácti hodinách od chvíle, co Kennedy podlehl v dallaské nemocnici smrtelným zraněním, o další hlavu státu, scházely vteřiny.
Osudného rána Blaine sloužil před sídlem prezidenta. Služba byla klidná až do chvíle, kdy agent uslyšel blížící se kroky. V napjaté atmosféře, která po útoku na Kennedyho panovala, zvedl Blaine svoji zbraň a připravil se k výstřelu.
"Blaine v ranním šeru slyšel jen kroky, tvář neviděl, protože člověk, který se k jeho stanovišti blížil, kráčel zpoza rohu. Agent odjistil zbraň a držel prst na spoušti připraven v nejbližší vteřině vystřelit," popisuje kniha událost.
Ve chvíli, kdy Blaine se zbraní v ruce vykřikl "Ukaž mi tvář, ty ----", vynořil se zpoza rohu novopečený prezident Johnson.
Když spatřil Blaina se zbraní namířenou přímo na svou hruď, zbledl hrůzou z představy, co se mohlo stát, kdyby Blaine o vteřinu dříve bez rozmýšlení stiskl spoušť. Obraz bledé Johnsonovy tváře pak Blaina pronásledoval ještě dlouho poté, co ho osudného rána málem zastřelil.
Atentát na Johna F. Kennedyho
John F. Kennedy přišel o život 22. listopadu 1963 během své předvolební návštěvy texaského Dallasu. Demokratického prezidenta zasáhla kulka krátce po poledni, když v otevřeném voze projížděl se svou manželkou Jacqueline a texaským guvernérem a jeho chotí ulicemi města. O tom, kdo před zraky jásajících davů prezidenta zastřelil, se dodnes spekuluje. Hlavním podezřelým byl Lee Harvey Oswald, který se však sám stal obětí atentátu dřív, než o smrti Kennedyho stihl vypovídat. Tehdejší viceprezident Lyndon Johnson složil prezidentskou přísahu pouhou hodinu a půl poté, co Kennedy podlehl smrtelným zraněním v dallaské nemocnici. Podezření, že mohl mít na smrti Kennedyho podíl, se nevyhnulo ani jemu. Patřil totiž ke Kennedyho odpůrcům. |
