Směrnice požaduje, aby zaměstnanci vyslaní zaměstnavatelem k dočasnému výkonu práce v jiné členské zemi Evropské unie dostávali stejnou mzdu jako místní pracovníci.
Maďarsku se nelíbí letošní revize směrnice původně z roku 1996, která princip rovné mzdy rozšiřuje i na poskytování služeb. Tato úprava podle maďarské vlády ve skutečnosti není ochranou zaměstnanců vyslaných do zahraničí, ale protekcionistickým opatřením, píše agentura Reuters.
„Polsko podalo svou vlastní stížnost ohledně směrnice pro vysílání zaměstnanců 3. října. Zdůrazňujeme v ní protekcionistický charakter směrnice. Maďarská stížnost vychází z podobných předpokladů,“ uvedl podle Reuters náměstek polského ministra zahraničí Konrad Szymański.
Maďarská vláda se podle agentury MTI staví zejména proti rozšíření principu rovné mzdy na aktivity v oblasti silniční dopravy. Podobná věc, na které trvala například Francie, je problematická nejen pro země ze středu a východu EU, potíže s ní měli například také Španělé či Portugalci.
Podle české europoslankyně Martiny Dlabajové tak bylo jen otázkou času, kdy se po přijetí novely něco podobného stane.
„Tato směrnice Evropu velmi rozdělila a ohrozila princip volného pohybu služeb v EU. Nyní je důležité, aby se k situaci Evropský soudní dvůr vyjádřil. Jsem přesvědčena, že mnoho ustanovení v této směrnici jde proti základním zásadám EU,“ řekla Dlabajová, která v europarlamentu hlasovala proti přijetí novely. Ve směrnici je podle ní řada ustanovení, která budou překážkou pro české firmy a konkurenceschopnost České republiky.
Novu směrnici o vysílání pracovníků do zahraničí v květnu schválili poslanci Evropského parlamentu, koncem června ji potvrdily členské země a v červenci byla publikována v unijním věstníku. Státy mají na převedení jejích pravidel do národní legislativy čas do konce července 2020.
