Schůzku už ve čtvrtek navrhl sám Abbás, zároveň ale řekl, že překážkou v jejím uskutečnění je sám Netanjahu. „Sejdu se s ním kdykoli. A navrhuji schůzku,“ řekl ve čtvrtek Abbás izraelské televizi ohledně setkání s Netanjahuem.
„Minulý týden prezident Abbás izraelské televizi řekl, že pokud ho pozvu, přijede. Já ho tedy zvu. Zrušil jsem všechny své závazky tento týden, budu tady každý den,“ uvedl Netanjahu při setkání se Zaorálkem a dodal, že jeho dveře jsou otevřené každému, kdo si přeje mír s Izraelem. Ministr Zaorálek na Twiiteru sdělil, že má pozvání Palestincům vyřídit.
1/2 Prem.Netanjahu mi rekl,at tlumocim jeho pozvani pro prez.Abbase k jejich spolec.jednani, pic.twitter.com/K1LcITE1wl
Netanjahu rovněž řekl, že prioritou setkání s palestinským vůdcem by bylo „zastavení výzev k násilí“. Abbáse v pondělí k setkání vyzval také izraelský prezident Reuven Rivlin.
Netanjahu a Abbás se veřejně nesetkali od roku 2010. Podle izraelských médií se ale uskutečnilo několik tajných jednání. Letmo se oba politici potkali loni v listopadu na konferenci OSN o klimatu v Paříži, kde si potřásli rukama.
Česko může přispět k míru, slyšel Zaorálek v Ramalláhu
Právě při řešení palestinsko-izraelského sporu by Česká republika mohla být velmi nápomocná. V pondělí to v Ramalláhu na tiskové konferenci po jednání s českým ministrem zahraničí prohlásil jeho palestinský protějšek Rijád Málikí. Zaorálek zase řekl, že Praha má zájem na prohloubení spolupráce s Palestinou nejen na úrovni rozvojové pomoci, ale i v obchodních vztazích.
„Česká republika je dobrým přítelem Izraele a je také dobrým přítelem Palestiny,“ řekl Málikí s tím, že české zkušenosti mohou pomoci s řešením sporů mezi Izraelci a Palestinci. „Situace je velmi těžká, stále ale existuje naděje,“ řekl palestinský šéf diplomacie.
Zaorálek prohlásil, že Praha má s Ramalláhem zájem o pokračování práce meziministerské komise, jejíž další zasedání je plánováno na rok 2017 v Palestině. Česko také chce pokračovat s rozvojovou pomocí Palestině a zároveň chce tuto spolupráci propojit se vzájemnými obchodními vztahy.
„Příkladem je energetický sektor a obnovitelní zdroje energie,“ řekl Zaorálek. Dodal, že letos v rámci rozvojové spolupráce budou na devíti veřejných budovách včetně škol a klinik v Ramalláhu, Hebronu, Nábulusu či Betlémě nainstalovány solární panely, vůbec poprvé budou tři projekty uskutečněny také v Gaze.
Česká republika je v Palestině aktivní v oblasti rozvojové pomoci, zaměřuje se především na elektrifikaci, infrastrukturu a sociální služby. Každoročně na tyto rozvojové projekty Česko vydává v přepočtu 600 tisíc dolarů.
Jedním z největších problémů jsou židovské osady
Mírová jednání mezi Izraelci a Palestinci se prakticky zastavila v roce 2014. Iniciativy nejrůznějších zemí včetně USA či Francie, které měly vést k jejich obnovení, zatím vždy ztroskotaly. Jedním z hlavních problémů je pokračující výstavba židovských osad na územích, která Palestinci chtějí zahrnout do svého budoucího státu.
Na konci listopadu loňského roku Izrael přerušil spolupráci s orgány Evropské unie, které se podílejí na zprostředkování mírových rozhovorů, a to kvůli rozhodnutí o označování zboží pocházejícího z židovských osad na okupovaném území.
Vztahy Izraelců s Palestinci komplikuje také aktuální vlna násilí, která se rozpoutala koncem loňského září kvůli posvátným místům na Chrámové hoře v Jeruzalémě. Nachází se tam mešita, v minulosti tam stály dva židovské chrámy.
Na podzim na místo začali chodit Židé ve větším počtu než v minulosti a Palestinci se obávají, že vláda Židům povolí se na hoře modlit, což dosud nesměli. Izrael však popírá, že by měl v úmyslu dosavadní režim změnit.
Při útocích Palestinců za použití nožů, palných zbraní či automobilů na izraelské civilisty i vojáky už zahynulo 28 Izraelců a dva Američané. Izraelští vojáci a policisté zabili také nejméně 188 Palestinců, většinou útočníků.
