Jen pár palců vyvýšená tribuna přikrytá maskáčovou plachtou není místo, odkud pronášejí premiéři zemí V4 proslovy. První varšavská tanková brigáda by ale svoji akceschopnost těžko mohla demonstrovat v sále kongresového centra. A tak se výročí vstupu Česka, Polska a Maďarska do NATO slavilo pod zataženým nebem v lesích vojenského újezdu na okraji Varšavy.
„Česko členství v NATO chápe jako aktivní závazek spoluzodpovědnosti za ostatní země. Aliance by měla být schopna čelit novým výzvám jako je kybernetická bezpečnost či dezinformační kampaň,“ řekl Andrej Babiš na úvod ceremoniálu.
Pro někoho možná protokolární slova, dobře však poukazují na to, jak se svět po sedmdesáti letech od podpisu Severoatlantické smlouvy proměnil. Ještě před dvaceti lety byl vojenský počítač spíše pomocník, dneska ho dobře trénovaný specialista umí použít jako zbraň. Své o tom ví třeba Litva, Lotyšsko a Estonsko – členské země NATO, které v roce 2015 čelily kybernetickým útokům na své energetické sítě. Přesná identita útočníka není jasná. Několik zdrojů agentury Reuters ale uvedlo, že stopy vedou za ruskými hackery.
Členství v NATO je závazek, Aliance čelí novým výzvám, prohlásil Babiš |
Rusko považují za potenciálního agresora i Poláci. Premiér Mateusz Morawiecki při své úvodní řeči uvedl, že NATO význam zvláště jako ochrana před hrozbami z Ruska. „Čas klidu a míru se může rychle změnit,“ připomenul. Morawiecki dokonce volně ocitoval i legendu o knížeti Svatoplukovi a třech prutech. „Spolu jsme silnější než já sám polský premiér,“ uvedl. Poláci a Maďaři se k alianci přidali společně s námi jako první země Východního bloku, Slováci o pět let později.
Podle předsedy slovenské vlády Petera Pellegriniho neměl a nemá vstup do NATO ani EU pro visegrádské země rozumnou alternativu. „Kdybychom vystoupili, nestaneme se mostem (mezi západem a východem), ale snadnou kořistí,“ varoval Pellegrini s odkazem na státy, v jejichž zájmu je podle něj „udržovat nestabilitu“.
Česko má v alianci své místo
„Cestu do NATO jsme si odpracovali, nebyl to žádný dárek,“ vzpomenul Babiš okolnosti vstupu. Vojska NATO krátce po připojení Česka zahájila leteckou operaci v Jugoslávii. Následné mírové mise KFOR se v roce 1999 účastnili už i čeští vojáci. Česko tak není „černým pasažérem“ a vždy se aktivně účastnilo misí ve světě, a i nadále bude aktivně přispívat k obraně své i svých spojenců.
Babiš na summitu EU a arabských zemí: Lidem je potřeba pomáhat tam, kde žijí |
Naši vojáci jsou aktivní třeba na Sinajském poloostrově, kteří v mezinárodní misi MFO (Multinational Force and Observers) dohlíží na dodržování bezpečnostních podmínek mírové dohody mezi Egyptem a Izraelem. A aktivní jsou i v mezinárodní operaci v Afghánistánu. Otázkou je na jak dlouho. Pro její budoucnost je podle Babiše klíčové rozhodnutí USA.
Americký prezident Donald Trump totiž razí myšlenku úplného odchodu amerických vojsk z Afghánistánu, podmiňuje ji však dohodou s radikálním hnutím Tálibán. „Pokud se USA stáhnou, stáhneme se i my,“ prohlásil český premiér, podle něhož bude další vývoj v této zemi důležitý i pro plánování budoucí podoby české armády.
I o té se ve stanech vojenského újezdu mluvilo. Premiéři V4 za účasti ministrů obrany na operativní poradě probrali zbrojní nákupy v rámci NATO. Babiš na místě zopakoval, že nevidí důvod pro vybudování společné evropské armády. „Každá členská země má svoji armádu a jsme v NATO. Aliance je součástí bezpečnosti Evropy,“ řekl český premiér.
Dvě procenta na zbrojení již brzy
Spojené státy v poslední době několikrát akcentovaly, že ne všem zemím aliance se daří plnit příslib vynakládání 2 procent HDP na obranu. Ministr obrany Lubomír Metnar v této souvislosti uvedl, že Česko se k tomuto cíli začne brzy blížit.
„Letos dojde k uzavření největších strategických projektů v miliardových objemech. Z hlediska finančního plnění máme na rok 2021 naplánováno 1,4 procenta HDP a na rok 2024 ta kýžená dvě procenta,“ dodal Metnar.
O poznání zajímavější podívanou na nedělním programu nabídli vojáci zemí aliance, a hlavně potom První Varšavská tanková brigáda Wesoła. Ta na cvičišti sehrála bojovou operaci, v které se zapojily tanky, pěchota, humanitární vrtulníky a pro efekt po zataženém nebi hřměly i nadzvukové stíhačky.
Jeden by se při výbuších děl a rachotu kulometů neubránil myšlence, jak by frontálnímu útoku cizí divize čelila armáda. V takovou chvíli člověka napadne, že je dobře, že v NATO jsme. Loni si Česko ostatně samo připomnělo, jaké to je, když na svrchované území vjedou cizí tanky.
