Potápěči nemohli přijít na to, proč hadi útočí na člověka, který jej nijak neobtěžuje a zároveň je příliš velký na to, aby pro něj představoval kořist. Dosavadní studie zároveň potvrzují, že mořští hadi by „stokrát radši“ prchli pryč, než aby čelili střetu s člověkem.
Australští vědci se proto rozhodli jejich chování podrobit výzkumu. Sledovali volně žijící mornáry olivové v jižní oblasti Velkého bariérového útesu v Austrálii. Podle jejich zjištění přítomnost potápěčů nejvíce vyhledávali hadí samci v zimním období, tedy v období páření.
Samci také s potápěči trávili více času než samičky a projevovali se chováním, které je typické pro „hadí námluvy“, například obmotáváním se kolem těla.
Hadí láska
Podle vědců ke kontaktům docházelo nejčastěji, když samci „ztratili“ samičku, o kterou usilovali, a potápěče si s ní tak zkrátka spletli. To, co potápěčům připadalo jako agresivní útoky, tudíž byly pouze projevy lásky.
„Potápěči, kteří prchají před hady, mohou nechtěně připomínat samice hadů na námluvách a lákat samce k páření. Pokud tomu chtějí potápěči předejít, měli by zůstat v klidu,“ vysvětlují vědci. Samice zase u potápěčů mohou hledat úkryt před nápadníky.
Velký bariérový útes ztratil přes polovinu korálů, stačilo jen třicet let![]() |
Samice mornára olivového mohou měřit i dva metry a vážit až tři kilogramy, samci jsou obvykle menší, váží do 700 gramů. Tento druh se ve velké míře vyskytuje v oceánech od Austrálie po Novou Guineu. Samice „okupují“ korálové útesy po celý rok, samci pak především v období rozmnožování. V této době tráví většinu svého času dvořením se všem samicím, se kterými se setkají. Ty často z námluv utíkají tak, že se schovají do korálových štěrbin nebo rychle odplují.

Korálové moře
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz