Stejně jako v jiných městech ve světě opatření spojená s pandemií covidu-19 vyprázdnila ulice a cyklisté se mohli volně nadechnout také v Římě. Nová síť cyklostezek a státní příspěvek na nákup kola tento trend jen urychlil.
Valeria Picchiová, šestatřicetiletá obyvatelka Říma, loni prodala svůj skútr a koupila si místo něj elektrokolo s malým vozíkem. Právě na něm každé ráno vozí své dvě děti do školy a pak na kole pokračuje do práce. „Připadám si jako nějaká rarita. Lidé se na nás koukají a děti to milují. Stává se ze mě místní celebrita,“ říká Picchiová.
Mnozí obyvatelé města ohrnují nos nad jízdou na kole uprostřed vrčících skútrů Vespa, starých Fiatů a dalších kreatur římské dopravní džungle.
Valeria Picchiová ovšem většinu trasy domov-škola-práce jede po cyklostezce, dostatečně daleko od automobilové dopravy. Kdyby tomu tak nebylo, Valeria by dál jezdila autem nebo na skútru. Pro kolo se rozhodla i díky dotaci, v rámci které italská vláda dává příspěvek až 500 eur (téměř 13 000 korun) na nákup nového nebo ojetého kola nebo elektrického skútru. Do programu za rok 2020 přišlo 119 000 žádostí o dotaci.
„Rozjela se nám tu revoluce a já v ní jedu taky!“ říká radostně třicátnice, která se opírá do pedálů kola v parku Villy Leopardi ve čtvrti Nomentano za chladného jarního rána. „Tady nejsme v Dánsku, potřebujeme také revoluci ve smýšlení, ale jdeme na to hezky pomalu,“ dodává cyklistka.
Podle některých je pokrok pomalý příliš. „Před pěti lety jste v Římě na kolo skoro nenarazili. Nikdo na nich nejezdil, leda snad v neděli po parku,“ připomíná Roberto Scacchi, regionální ředitel asociace na ochranu životního prostředí Legambiente. „Nezdá se mi, že by probíhala revoluce. (...) Pořád tu máme jedno kolo na 100 aut,“ konstatuje Scacchi na zbrusu nové cyklostezce u hlavního nádraží Termini.
Nedostatečná infrastruktura
Podle Evropské cyklistické federace jezdí pravidelně na kole jenom 0,6 procenta Římanů, zatímco v Kodani je to 49 procent obyvatel. Vedle dopravy musí cyklisté v Římě čelit i nástrahám ulic a silnic v tak špatném stavu, že je výrobci skútrů využívají pro zátěžové testy nových modelů.
Starostka Říma Virginia Raggiová loni oznámila, že město postaví 150 kilometrů nových cyklostezek. Ve městě už jich je 250 kilometrů, cíl je 500 kilometrů. Asociace Legambiente ale odhaduje, že se zatím postavilo jen 15 kilometrů nových tras a většina z nich je navíc provizorních, vyznačených jen pruhem barvy, který na silnici odděluje cyklisty od motoristů. Velká cyklostezka na severu města náhle končí na hrbolaté dlažbě namísto na asfaltu. Kostky jen natřeli na černo.
Kolo je kvůli pandemii nedostatkové zboží, hlásí prodejci |
Giulio Maselli vlastní obchod s koly v centru Říma a jeho tržby loni stouply nejméně o 50 procent. Zůstává však zatím opatrný a věří v modernizaci infrastruktury. „Jinak tahle bublina zase praskne,“ myslí si Maselli.
Představitelé městské správy jsou ale přesvědčení, že dělají maximum. Stefano Brinchi, zodpovědný za městskou dopravu, ujišťuje, že město chce propagovat „nezvratný“ přechod k zelené mobilitě. „Musíme vyvrátit mýtus, že Řím není město vhodné pro kola,“ říká Brinchi a připomíná také projekt na 45kilometrový cyklistický okruh městem.
Tento velký městský okruh by propojil Koloseum, Vatikán a turisty vyhledávanou čtvrť Trastevere s méně známými částmi města jako Tor Pignattara a velkými parky na severu města. Cyklostezka by se mohla otevřít na konci roku 2022.
„Bude to nejkrásnější cyklostezka na světě, ale zatím jen ve virtuálním světě,“ říká ironicky Roberto Scacchi.
