Uprchlíci z Afghánistánu, Sýrie, Kosova i Albánie se pomalu ale jistě stávají noční můrou pro obyvatele příhraničních oblastí Maďarska. Stačí se podívat na statistiky - jen za rok 2013 v Maďarsku o azyl požádalo na 35 tisíc uprchlíků. O rok dříve jich přitom bylo 18 900. Obrovský nárůst je patrný i v rámci jednotlivých měsíců.
„Ano, Maďaři zaznamenali v druhé polovině roku 2014 dramatický nárůst žádostí o azyl. V jediném měsíci září 2014 to bylo dokonce 4 895 žádostí, což je mimochodem více než celkový počet žadatelů o azyl v ČR za posledních pět let,“ uvedl pro iDNES.cz Martin Rozumek z Organizace pro pomoc uprchlíkům. Co za takto obrovským nárůstem stojí?
Přijetí syrských uprchlíkůPodle úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) počátkem prosince na setkání v Ženevě 28 zemí uvedlo, že jsou připraveny přijmout přes sto tisíc syrských uprchlíků, kteří jsou dnes v zemích sousedících se Sýrií (více o možném přijetí Syřanů zde). Bez ohledu na výzvy UNHCR je dosud v Evropě a v ostatním světě počet přijatých imigrantů velmi nízký. Podle údajů této instituce z konce října požádalo od roku 2011 v celé Evropské unii o azyl 144 632 Syřanů a o něco nižší počet azyl získal. V Evropě projevují větší iniciativu zejména Německo a Švédsko. Německo se snaží hrát ve světovém společenství roli jakéhosi motoru: podle údajů německého ministerstva zahraničí z loňského listopadu do země v posledních letech přijelo na 70 tisíc Syřanů. Ve Švédsku tvoří Syřané hlavní skupinu žadatelů o azyl. Česká republika uprchlíky ze Sýrie přijmout odmítla. Česká republika nebude souhlasit ani se stanovením žádné kvóty, kolik syrských uprchlíků by která země Evropské unie měla přijmout (více zde). Za přijetí uprchlíků se postavila většina českých neziskových organizací. Na internetu také běží několik peticí na podporu syrských běženců. |
Odpověď je jednoduchá – zprávy o potopených uprchlických plavidlech ve Středozemním moři (více o nich zde) a přísná imigrační politika Řecka a Bulharska. To dokonce na hranicích s Tureckem postavilo obrovský plot s ostnatým drátem. Má přes 33 kilometrů. Uprchlíci proto přes tyto země rychle projedou a nechají se chytit až v Maďarsku, které bylo v tomto ohledu nepřipravené.
„Spousta lidí sem přijde a chce, abychom je zadrželi. Požádají o azyl a jsou posláni do uprchlických center. Mnoho z nich pak zmizí kdesi v západní Evropě,“ popisuje situaci Kitty McKinseyová, mluvčí Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky pro střední Evropu.
Pro maďarské město Ásotthalom ležící u hranic se Srbskem jsou uprchlíci každodenním problémem. „Letos je situace v podstatě neúnosná,“ řekl agentuře AP starosta města Laszlo Toroczkai.
Letos v létě zorganizoval skupinu dobrovolníků, která pátrá po okolí města a uprchlíky odvádí na policii. V podstatě se jim pouze snaží zabránit, aby se potulovali po okolí a urychlí tak jejich přesun do uprchlických center.
Uprchlíci z Kosova i Sýrie
Asi polovina uprchlíků pochází z Kosova. „Odešla jsem, protože jsem se chtěla postavit na vlastní nohy,“ svěřila se 22letá Albana Šabání, která z Kosova odjela spolu se svým manželem. Ani jeden z nich nemohl ve své vlasti najít práci. Autobusem se nejprve dostali do srbské Subotice na hranici s Maďarskem. Pak s pomocí GPS v mobilním telefonu překročili hranice, a nechali se zadržet dobrovolníky z Ásotthalomu.
Druhou největší skupinou, která při cestě za novým životem zvolila „maďarskou trasu“, jsou Afghánci. Minulý rok jich maďarskou hranici překročilo asi 7 400. V těsném závěsu jsou Syřané - Maďaři jich loni napočítali 6 600.
Jeden z uprchlíků, který se představil pouze jako „Palestinec ze Sýrie“ reportérům AP tvrdil, že celou cestu z Damašku až do Maďarska absolvoval po svých. Podle maďarských úřadů však uprchlíci většinou využívají služeb pašeráků, kteří jim za velké sumy pomohou překonat turecké hranice a dopraví je přes celý Balkán.
Uprchlíci mají jen výjimečně platné doklady. Po zadržení je čeká lékařská prohlídka, sejmutí otisků prstů a ubytování v uprchlických centrech. Zde dostanou vlastní lůžko a pravidelnou stravu.
V Maďarsku však většina z nich nezůstane. „Podle odhadů kolegů z Maďarského helsinského výboru více než 70 % žadatelů nechce v Maďarsku zůstat a nejčastěji volí cestu vlakem nebo auty dále na západ,“ uvedl Rozumek. Vysněnou destinací je Rakousko, Německo, řada z nich se touží dostat do Velké Británie.
„Spousta lidí se chce shledat se svými rodinami, jiní by však v Maďarsku rádi zůstali, pokud by zde byly lepší programy integrace,“ myslí si Kitty McKinseyová a apeluje na maďarskou vládu, aby se zasadila o pomoc pro ty uprchlíky, kteří zde chtějí začít nový život.
Apel je to však zřejmě zbytečný. Premiér Viktor Orbán se nechal slyšet, že je striktně proti „liberálním uprchlickým zákonům“. Uprchlíky to však podle všeho neodradí, obyvatelé Ásotthalomu se prý od svých známých z Kosova dozvěděli, že některé tamní vesnice se téměř celé rozhodly odejít do Maďarska.
Podívejte se do utečeneckého tábora v Libanonu
5. ledna 2015 |
Vlak do Hamburku
Uprchlíci se Sýrie a Afghánistánu v loňském roce v některých případech skončili také v Česku. Policisté na jižní Moravě do konce listopadu loňského roku zadrželi 255 cizinců. Mezi zadrženými byly i celé rodiny (více se dočtete zde). „Jezdí hojně i přes Slovensko a Českou republiku, nejčastěji vlakem Budapešť - Bratislava - Brno - Praha - Berlín - Hamburg,“ potvrzuje Rozumek.
„Česká policie je chytá, zpravidla až před Děčínem, pak je umísťujeme do detence v Bělé - Jezové a následně jsou podle Dublinského nařízení EU transferováni zpět do Maďarska,“ dodává.
Podle Rozumka nikdo ze zadržených uprchlíků nechce zůstat ani u nás, ani na Slovensku. „Po transferu zpět do Maďarska to zkouší znovu a znovu na Západ. Bylo by velmi zajímavé zjistit, kolik nás tento ping pong podle EU pravidel stojí na ubytování v Bělé a na letenkách zpět do Maďarska,“ ptá se Rozumek.
Ideální řešení neexistuje, míní experti
Podle ředitelky Sdružení pro integraci a migraci Magdy Faltové ideální postup, jak otázku uprchlíků vyřešit, neexistuje.
„Jsem přesvědčená o tom, že Evropa musí pomoci a uprchlíky, kteří přicházejí, přijímat. Na ochraně života a pomoci v nouzi a trpícím stojí naše civilizace a demokracie. Jsou to lidé, kteří utíkají ze strachu o život a neměli jinou volbu než odejít ze svého domova. Osobně jsem přesvědčená o tom, že Evropa má zdroje na to, aby uprchlíky přijímala. Bude to zřejmě znamenat, že se všichni budeme muset uskromnit a budeme o něco chudší,“ uvedla pro iDNES.cz.
Podle Rozumka by bylo ideální vytvořit v EU unifikovaný systém posuzování žádostí o azyl a umožnit tak příchod uprchlíků legálním způsobem. Následně by bylo nutné vytvořit také klíč pro přerozdělení úspěšných žádostí o azyl mezi jednotlivé členské státy EU.
„Tomu se ČR usilovně brání, protože k nám nikdo nechodí, jsme pozoruhodně islamofobní, přestože u nás muslimové téměř nežijí a také z této obavy nechceme nikomu z uprchlíků u nás pomáhat. A stejné je to na Slovensku. Jako vždy vyžíráme výhody členství v Unii - například volný pohyb osob pro nás a transfery uprchlíků - a nechceme se na ničem finančně ani dobrovolným přijetím podílet,“ myslí si Rozumek.
