Ve čtyřmilionovém Libanonu nyní žije oficiálně přes milion syrských utečenců (neoficiálně až 1,6 milionu), což zemi způsobilo humanitární, ekonomickou i politickou krizi. Vízová povinnost pro Syřany začne podle libanonské Generální bezpečnostní agentury, která má na starosti hraniční kontroly a povolení k pobytu, platit už od pondělí 5. ledna.
Nové pravidlo je symbolem nového rozdělení v regionu, píše The New York Times. Ukazuje na slábnoucí roli Sýrie, která dlouhá léta měla vliv na Libanon. V době libanonské občanské války v roce 1976 tam vyslala vojska a poslední vojáky stáhla až v roce 2005.
Víza budou mít obrovský dopad na Syřany, kteří nejčastěji z válkou zmítané země prchají právě přes Libanon. Hlavní města jsou od sebe, nepočítáme-li hraniční kontrolu, vzdálená pouze dvě hodiny jízdy. Cestu na hranice v Sýrii stále ovládají vládní jednotky, a tak zůstává relativně bezpečná.
V posledních měsících libanonské úřady na hranicích vrátily značný počet Syřanů, nicméně uprchlíci se stále do země trousili. Někteří hranice přešli podle OSN nelegálně přes hory, nicméně většina přišla přes oficiální přechody. Libanonská opatření již nyní měla vliv na snižující se počet utečenců. Počty nově oficiálně zaregistrovaných uprchlíků od léta klesly o 75 procent.
„Napříč regionem zaznamenáváme různá opatření, která zavádějí hostitelské vlády proti uprchlíkům,“ řekl Ron Redmond, mluvčí Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. „Rozumíme důvodům, které vlády uvádějí, nicméně ve stejnou dobu je naší prací zajistit, aby uprchlíci nebyli nuceni vracet se na místo, kde by mohli být v nebezpečí,“ dodal.
Vízové povinnosti se nyní obávají především Syřané, kteří žijí v Libanonu, ale nejsou registrováni jako uprchlíci. Ti se do této doby spoléhali, že mají šestiměsíční povolení k pobytu, které může být obnoveno. Nyní budou muset požádat o jedno z osmi víz, například o studentské, turistické či tranzitní. Už dříve registrovaní uprchlíci jsou z povinnosti vyňati.
Podle bezpečnostního zdroje agentury AFP má opatření za cíl kontrolovat přítomnost Syřanů na libanonském území.
Jordánsko také nechce další uprchlíky
Jordánsko se také snaží zamezit přílivu syrských utečenců. Naposledy oznámilo, že už nadále nemůže poskytovat zdravotnickou péči pro více než 600 tisíc registrovaných uprchlíků.
Evropské země nyní řeší, zda přijímat syrské uprchlíky či nikoliv. Nejvíce z nich o azyl žádalo v Německu a Švédsku.
Česká republika má k přijímání Syřanů negativní postoj. Pokud by EU rozhodla o kvótách, Česko je odmítne (více zde). Ministr vnitra Milan Chovanec navrhoval, aby o přijetí uprchlíků rozhodli občané v referendu (čtěte zde). Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek alespoň navrhl, aby se zranění pešmergové mohli léčit v Česku (více zde).
Naposledy se proti přijímání Syřanů vyjádřil v sobotním rozhovoru pro deník Právo prezident Miloš Zeman. „Syrským uprchlíkům by se měla poskytnout humanitární pomoc v jejich vlasti nebo v nejbližším sousedství, a nikoliv v České republice,“ řekl (více k rozhovoru naleznete zde).
