Mýdlo je nedostatkové zboží, s pouty na rukou se člověku při kašli a kýchání těžko zakrývají ústa. Dezinfekce se považuje za kontraband, protože většinou obsahuje alkohol. Na malém prostoru se tísní mnohem víc lidí, než je podle současných koronavirových doporučení vhodné. Podle některých expertů právě vězni čelí zvlášť velkému riziku nákazy.
Výkon trestu kvůli pandemii stát brzy přeruší třeba tisícovce německých vězňů. Ve středu to oznámil ministr spravedlnosti v Severním Porýní-Vestfálsku Peter Biesenbach.
Šanci však mají jen ti, kteří jsou odsouzeni maximálně na rok a půl a trest jim končí nejpozději v červenci.
Další zase nemusejí zatím do vězení vůbec nastoupit. Nárok na propuštění naopak nemají násilníci a sexuální delikventi. I ti, kdo vězení opustí, však musí podle Biesenbacha počítat s tím, že se za mříže vrátí, až bude po všem a svět se vrátí do normálu.
V Íránu už v polovině března dočasně pustili na svobodu 85 tisíc trestanců, mezi nimi i politické vězně. A to poté, co se v tamních káznicích v předchozích týdnech rychle zhoršila situace a věznění lidé začali umírat, napsal Business Insider. Svobodu si budou užívat nejméně další dva týdny.
K propouštění brzy přistoupily i některé americké věznice. Starosta New Yorku Bill de Blasio minulý týden oznámil, že vzniká seznam provinilců, které by bylo možné pustit na svobodu. Dodal, že to budou hlavně lidé s tresty za nepříliš vážné zločiny a vězni se zdravotními problémy.
Prohlášení přišlo jen pár hodin poté, co se ukázalo, že se koronavirem nakazil jeden strážný a jeden vězeň. Ostatně právě v této káznici na ostrově Rikers seděl i filmový producent Harvey Weinstein, u kterého testy nákazu později také potvrdily. To už byl ovšem ve vězení v Aldenu u Buffala, kde se podle jednoho ze strážných nakazili dva vězni.
Stovky trestanců byly k polovině března na svobodě v Los Angeles, tamní šerif navíc připustil, že klesl i počet zatčených lidí. Američtí soudci pořádají mimořádná stání, kde se uzavírají nové dohody mezi odsouzenými a prokurátory nebo se rozhoduje o podmínečném propuštění.
V africkém Súdánu pak ve středu propustili více než 4 200 vězňů, podobný plán má i sousední Etiopie. Soudci na severovýchodě Tanzanie zase dostali nařízeno, aby „za žádnou cenu“ neudělovali tresty vězení. A delikventům, kteří na to budou mít nárok, mají poskytnout možnost propuštění na kauci.
„Zjistíte, že tyto směrnice jsou v rozporu s běžnou praxí a jdou možná i za hranu zákona. Vězte však, že životy naše i druhých lidí jsou důležitější,“ uvedl tamní soudce Sam Rumanyika, který nařídil omezit také počet přítomných u jednotlivých přelíčení.
Zákazy návštěv pobouřily méně šťastné vězně
Věznice přistupují i dalším opatřením, dočasně například ruší návštěvy. Což v mnoha případech pobouřilo ty vězně, kteří propustku nedostali. Jako ve Venezuele, kde při nedávné vzpouře uprchlo přes osmdesát lidí. Deset z nich pak policie při pronásledování zabila.
Začátkem března se vzbouřili vězni také v Itálii, kde zemřelo nejméně osm lidí. Francouzští vězni se zase po procházce na dvoře odmítali vrátit do cel. Zákaz návštěv se nelíbil ani trestancům v Kolumbii. Při nepokojích v noci na 22. března v několika věznicích zemřelo třiadvacet lidí a přes osmdesát utrpělo zranění, mezi nimi i sedm dozorců.
K alespoň částečnému vyprázdnění věznic vyzvala svět i vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová. Přednost by podle ní měli dostat staří a nemocní nebo ti, kteří pro společnost nepředstavují příliš velké riziko. A třeba Velká Británie o této možnosti nyní uvažuje, uvedla BBC.
Až deset procent personálu britských věznic je totiž v karanténě a dočasné opatření by tak káznicím umožnilo lépe zvládnout každodenní provoz. Vláda by podle stanice mohla dočasně propustit třeba desítky těhotných vězenkyň, lidé čekající na svůj proces by se pak mohli přestěhovat do hostelů. Kvůli zákazu návštěv by méně nebezpeční odsouzenci mohli dostat telefony.
Britský ministr spravedlnosti Robert Buckland k otázce propouštění nicméně poznamenal, že se bude muset „vybalancovat ochrana života s potřebou ochránit veřejnost“.
Polsko chce zase podle agentury Reuters rozšířit možnost domácího vězení až pro 12 tisíc odsouzených, kteří na ni před pandemií neměli nárok.
Turecká vláda tento týden předložila parlamentu reformu trestního řádu, díky které by měla z věznic vyjít až třetina vězňů. Lidé odsouzení ve vykonstruovaných a nespravedlivých procesech však mezi nimi nejspíš nebudou, stejně jako lidé s obviněním z terorismu.
Právě po propuštění těchto lidí volají turečtí aktivisté, kteří se kvůli otřesným hygienickým podmínkám panujícím ve věznicích a kvůli šířící se nákaze koronaviru obávají o životy nevinných Turků. Na serveru Change.org spustili petici, kterou ke čtvrtečnímu odpoledni podepsalo přes 56 tisíc lidí.
„V situaci, která si žádá propuštění vězňů za účelem ochrany základního práva na život, povede nařízení držící za mřížemi intelektuály, politiky a umělce (...) k dalším ranám na veřejném svědomí,“ podotýkají autoři a žádají propuštění „v první řadě nemocných, starců, žen a dětí“. V osmdesátimilionové zemi je teď za mřížemi téměř 300 tisíc lidí. Kapacita věznic je však jen asi 218 tisíc míst.
