Ultraortodoxní rodina Shinfeldů z města Bnej Brak je zvyklá být v rozporu se zbytkem Izraele. Tradice početných rodin (sami mají deset dětí a třicet vnoučat), přísné dodržování náboženských pravidel a osvobození od branné povinnosti dlouhodobě vyvolá tření se sekulární většinou země.
Shinfeldovi se ale shodují, že dosud nepocítili takové nepřátelství jako nyní. Pandemií vyčerpanému národu došla trpělivost a zaměřil svůj vztek na ultraortodoxní komunitu, která nedodržuje opatření a dělá si, co chce.
Zatímco se Izrael nachází ve své třetí plošné karanténě a snaží se zastavit šíření covidu, na sociálních sítích se šíří fotografie ultraortodoxních židů, kteří chodí do škol a účastní se svateb. Nedávného pohřbu věhlasného rabína v Jeruzalémě se zúčastnilo na dvacet tisíc černě oděných mužů.
Sekulární kritici považují ultraortodoxní komunitu, nazývanou charedim, za superroznašeče, kteří situaci zhoršují. „Není to jen napjaté, připadá mi to jako nenávist,“ říká šedesátiletá Vivian Shinfeldová o hněvu, jenž se na její rodinu v posledních týdnech snáší. „Začíná mi to připadat jako válka,“ líčí.
Shinfeldovi se považují za „moderní“ charedim. Dodržují nošení roušek, nechali se naočkovat a odsoudili porušování nařízení. I oni se ale stali vyvrheli, se kterými nechtějí mít méně pobožní přátelé nic společného. Dokonce nesehnali ani opraváře ochotného opravit jim ledničku.
Pandemie bude mít dopad na kulturu i politiku
Tato odezva může mít podle odborníků po skončení pandemie kulturní i politické dopady. „V izraelské společnosti už delší dobu roste rozkol a kvůli pandemii se rozšiřuje,“ říká Tamar El-Orová, profesorka antropologie na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. „Až virus zmizí, nic už nebude stejné,“ dodává.
Ultraortodoxní židé ignorují zákazy, virus se u nich šíří až osmkrát rychleji |
Ultraortodoxní židé se z velké části straní moderní společnosti. Izraelská vláda jim po celá desetiletí přiznávala autonomii výměnou za podporu v parlamentu a finančně dotovala jejich životní styl, jenž upřednostňuje studium Tóry před zaměstnáním.
„Je na čase, abychom měli jeden zákon pro všechny,“ prohlásil v lednu opoziční vůdce Ja’ir Lapid. Zemi čekají 23. března další parlamentní volby (čtvrté za dva roky) a opozice využívá hněv národa jako obušek proti premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, jenž čelí obvinění, že neprosadil u ortodoxních židů dodržování omezení, protože jsou zásadní pro jeho vládnoucí koalici.
Podle organizace Be Free Israel, která se zasazuje o náboženský pluralismus, byla pouhá dvě procenta pokut, rozdaných v loňském roce za porušení koronavirových opatření, uložena v ultraortodoxních oblastech.
Ultraortodoxní politické strany mají nyní v Knesetu šestnáct křesel. Podle průzkumu veřejného mínění ze začátku února si ale více než šedesát procent Izraelců přeje, aby tato uskupení v parlamentu už nebyla.
Branná povinnost se má týkat všech, zuří Ganz
Ministr obrany Benny Ganz v lednu navrhl ukončení výjimky, podle které se na ultraortodoxní komunitu nevztahuje branná povinnost. Službu v armádě přitom musí absolvovat všichni ostatní izraelští židé – muži i ženy.
Také akademici podle listu The Washington Post nedávno opět vyzvali učitele v charedim školách, aby děti učili i základní matematiku a přírodní vědy. Někteří sekulární zákonodárci poukázali na nemalé sociální dávky na děti, které podporují početnost ultraortodoxních rodin.
Jak mě v Izraeli naočkovali proti covidu. V čem je tajemství jejich úspěchu? |
Napětí narůstá také v samotné komunitě charedim, kde dochází ke sporům mezi zastánci tvrdé linie a těmi, kteří se rozhodli hledat vzdělání a zaměstnání mimo své sousedství.
„Už to nelze ignorovat. Vidíme, že autonomní způsob fungování ultraortodoxní společnosti je problém,“ říká ultraortodoxní kandidátka do parlamentu a aktivistka Hila Lefkowitzová.
Spor mezi úředníky v oblasti veřejného zdraví a charedim odstartoval ihned na počátku pandemie. Většina rabínů sice uposlechla příkazů a přistoupila k uzavření škol a svatostánků, postupně však komunita začala vzdorovat a poukazovala na skutečnost, že proti Netanjahuovi se smí v ulicích demonstrovat ve velkém, a opět otevřela dveře svých škol.
Přílišná přísnost může zhatit integraci
Podle údajů ministerstva zdravotnictví tvoří dvanáctiprocentní ultraortodoxní populace více než čtvrtinu případů infekce v zemi.
Navzdory úspěšnému vakcinačnímu programu a uzávěře se zemi stále nedaří výrazně snížit počty nově infikovaných. Hranici pěti tisíc zemřelých po nákaze koronavirem překonal zhruba desetimilionový Izrael minulý čtvrtek. Aktivních případů covidu-19 je v zemi momentálně téměř 85 tisíc.
Vládní diktát jde charedim, z nichž mnozí odmítají státní moc ve prospěch biblické autority, proti srsti. Opatření proti covidu se stala politickou záležitostí. „Pokud vláda nařídí nošení roušek, je to pro ně důvod ji nenosit,“ líčí jednašedesátiletý Izák Shinfeld, jenž se živí jako právník.
Nenechali jsme nic náhodě, vakcíny zajišťujeme od léta, říká velvyslanec Izraele |
Moderní charedim, kteří dodržují židovské právo, ale neodmítají život mainstreamu, se nyní obávají, že by napětí mezi jejich komunitou a širší izraelskou společností mohlo narušit rostoucí vazby mezi těmito dvěma světy.
Téměř dvě třetiny ultraortodoxních jsou mladší 19 let a vstupují do zaměstnání ve větším počtu než dřív. Také počet ultraortodoxních studentů vysokoškolského studia se za poslední desetiletí více než zdvojnásobil, i když zůstává pod 13 procenty.
„Jsme uprostřed velké integrace,“ říká Shinfeld. „V okamžiku, kdy se budou cítit utlačovaní, charedim se opět zcela uzavřou,“ obává se.
