Obyčejní Severokorejci žijí dlouhé roky na hranici chudoby. Mnozí končí v pracovních táborech. Lídr KLDR Kim Čong-un si mezitím užívá luxusu. Na vojenské přehlídky vyráží v luxusních limuzínách, slunce si pak užívá na přepychové jachtě. To vše navzdory mezinárodním sankcím, které mají za cíl po ekonomické stránce zlikvidovat vedení země.
KLDR využívá ambasády k obchodu se zbraněmi, tvrdí OSN |
V roce 2012 podle zprávy OSN vedení KLDR utratilo za luxusní zboží bezmála 646 milionů dolarů. O tři roky později to bylo skoro 3,5 miliardy. Z analýzy serveru CNN vyplývá, že nejvyšší vedení země si na luxus vydělává celou řadou zločinů s mezinárodním přesahem. Takto získané peníze putují na speciální účty pod kontrolou Kima.
Internetové útoky na banky, prodej drog, zabavování hotovosti či pašování vzácných druhů zvířat. Tím vším si lídři KLDR dotují život na vysoké noze. Ze stejných peněz je pak podle expertů z části financován i severokorejský jaderný program. Přesný obnos peněz na tajných účtech není možné určit. Podle zprávy Congressional Research Service z roku 2008 však nelegálními aktivitami KLDR ročně získává až miliardu dolarů.
„Severní Korea prodá cokoli komukoli, pokud za to dostane dobře zaplaceno,“ tvrdí Anthony Ruggiero, expert na mezinárodní finanční opatření, jakými jsou sankce. Právě mezinárodní sankce měly KLDR donutit k zastavení vývoje jaderných zbraní. Testy za osobního dohledu Kima však probíhají bez ohledu na ekonomická opatření Západu.
Sankce nepomohou, cílem by měl být ilegální obchod
Skutečným cílem boje proti KLDR by proto podle expertů měl být ilegální obchod, ze kterého profituje přímo vládnoucí režim. Potvrzuje to i profesorka Sheena Greitensová, která se dlouhodobě zabývá studiem ilegálních aktivit KLDR v zahraničí.
Severokorejský diplomat v Londýně zběhl, měl tvořit pozitivní obraz KLDR |
„Režim KLDR je velmi kreativní v hledání nových možností, jak ilegálně získat kapitál. Nebojí se ani měnit místa působnosti, kde ilegálně obchoduje. Pokud na ně chceme zatlačit, musíme cílit i na jejich schopnost adaptace,“ dodává.
„Severokorejská zahraniční síť je extrémně pružná a skvěle reaguje na mezinárodní sankce. Ilegální aktivity navíc dokáže chytře ukrýt v legálním obchodu,“ vysvětluje expert na KLDR John Park.
Severokorejští diplomaté po celém světě jsou opakovaně obviňováni z toho, že svého postavení využívají k ilegálnímu pašování zlata a zbraní. Objevily se také informace, že diplomaté obchodují s drogami, připomíná server The Washington Post. Zástupci ambasád však tato nařčení odmítají. KLDR má v zahraničí 49 ambasád. Jednu hostí také Česká republika.
Čína jako klíčový hráč
Zdaleka největší překážkou v ekonomickém tlaku na KLDR však stále zůstává Čína. Obchodování s Pekingem tvoří 85 procent celkového severokorejského importu. „Samozřejmě se můžeme snažit osekávat příjmy režimu všude možně, vždy se ale nakonec dostaneme k obchodnímu paktu mezi Čínou a KLDR,“ potvrzuje Ruggiero.
Peking přitom v posledních měsících stále častěji prohlašuje, že je současnou politikou KLDR zděšen. „Čína neúnavně pracuje na vyřešení jaderné otázky na Korejském poloostrově a hraje v této otázce důležitou a konstruktivní roli,“ prohlásil ve středu mluvčí čínské diplomacie Keng Šuang. Čínské úsilí je pro vyřešení severokorejské krize zásadní, dodal.
Rada bezpečnosti OSN přijala vůči KLDR sankce poprvé v roce 2006 a od té doby je opakovaně zpřísnila v reakci na pět severokorejských jaderných testů a množství raketových zkoušek. V červnu letošního roku je opět rozšířila o další společnosti a jednotlivce z KLDR, kterým jsou zmrazována zahraniční aktiva a je omezována možnost cestovat.
Útoky na experty OSN
Experti OSN vyšetřující porušování sankčních podmínek uvalených na Severní Koreu jsou dlouhodobě terčem kybernetických útoků, za kterými stojí hackeři s velmi dobrým přehledem o jejich práci. Hackerům se například 8. května podařilo proniknout do počítače jednoho z expertů.
KLDR vysílá tajemné řetězce čísel. Jsou to vzkazy špionům, věří experti |
„Spolu se souborem zip (formát pro kompresi dat) byla poslána velmi osobní zpráva, která ukazuje, že hackeři mají velice podrobný přehled o současné vyšetřovací struktuře výboru a jeho pracovních metodách,“ citovala agentura Reuters z varovného e-mailu. Ten také uvedl, že výbor, který sankční podmínky sleduje, byl podobně napaden v roce 2016.
Severokorejské zastoupení při OSN odpovědnost za hackerský útok na experty výboru odmítlo s tím, že taková obvinění jsou směšná. KLDR rovněž popřela, že by se podílela na nedávném útoku vyděračským virem WannaCry, který se rozšířil na více než 230 000 počítačů po celém světě. Bezpečnostní odborníci přitom v útoku WannaCry nalezli určité technické souvislosti, které vedou ke KLDR.
