Šéf NASA Jim Bridenstine ocenil černošku Johnsonovou za to, že nejen pomohla rozšířit hranice pro kosmické lety, ale i díky ní se toto odvětví otevřelo ženám a zbavilo rasových předsudků.
Fotogalerie |
„V NASA nikdy nezapomeneme na její odvahu, vedení a milníky, kterých bychom bez ní nemohli dosáhnout. Budeme dále neúnavně rozvíjet její odkaz a práci, abychom rozšířili možnosti pro každého, kdo může přispět k nekončící snaze rozvoje lidského potenciálu,“ uvedl Bridenstine v prohlášení.
Práce Johnsonové přispěla k úspěchu Alana Sheparda, který se v květnu 1961, měsíc po historickém letu sovětského kosmonautu Jurije Gagarina, stal prvním Američanem ve vesmíru. Její výpočty byly klíčové i pro mise Apollo, jejichž cílem bylo přistání Američanů na Měsíci, a pro program amerických raketoplánů.
V roce 1962 požádal Glenn před prvním orbitálním letem inženýry, aby Johnsonová přepočítala výsledky, které pro misi od startu až po přistání v oceánu stanovil počítač. „Pokud řekne, že jsou v pořádku, pak jsem připraven letět,“ vzpomínala po letech na událost Johnsonová. Matematička tehdy s pomocí stejných vstupních dat přepočítala výsledky stanovené počítačem, a to pouze za použití mechanické kalkulačky.
Johnsonová jako svůj největší přínos vesmírným misím považovala podle NASA výpočet trajektorií pro setkání lunárního a velitelského modulu na oběžné dráze kolem Měsíce. Na odpočinek odešla v roce 1986 po 33 letech práce pro americký vesmírný program. „Milovala jsem každičký den své práce,“ řekla.
V roce 2015 ji tehdejší šéf Bílého domu Barack Obama ocenil prezidentskou medailí svobody, což je nejvyšší americké civilní vyznamenání.
O práci Johnsonové a dalších dvou černošských matematiček a fyziček pro NASA vypráví životopisný snímek Skrytá čísla, který si vysloužil nominaci na Oscara.
Katherine Johnson (1918-2020) The little girl who loved to count who became the woman to inspire us to dream immeasurable dreams: https://t.co/YKuUZN3G1H https://t.co/Hun7vCElNh
