Kromě USA a Izraele se proti rezoluci postavily Austrálie, Togo, Šalamounovy ostrovy, Marshallovy ostrovy, Nauru a Federativní státy Mikronésie. Hlasování se kromě České republiky zdrželo například také Slovensko, Německo, Rakousko, Polsko či Británie.
Státy Evropské unie nebyly při hlasování jednotné, řekla mluvčí českého ministerstva zahraničí Irena Valentová. „V rámci hlasování jsme přednesli takzvané vysvětlení hlasování, v němž jsme mimo jiné odsoudili roli Hamasu,“ řekla Valentová. „Text rezoluce vnímáme jako jednostranný a nevyvážený. Myslíme si, že nenapomáhá deeskalaci napětí v místě a zcela opomíjí destruktivní roli Hamasu,“ dodala.
Rezoluci předložili Palestinci spolu s Alžírskem a Tureckem. Učinili tak poté, co Spojené státy podobný text vetovaly v Radě bezpečnosti. Dokumenty tohoto orgánu jsou závazné.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ještě před zahájením hlasování Valného shromáždění světové organizace vydal prohlášení, v němž rezoluci odsoudil. „OSN si svým neustálým zaměřováním se na Izrael nejen dělá ostudu, ale odpoutává pozornost od dalších neodkladných záležitostí, které si žádají pozornost mezinárodního společenství,“ uvedl. Izraelský velvyslanec při OSN Danny Danon poté řekl, že rezoluce chce Izraeli vzít právo na obranu a že se ani jednou nezmiňuje o Hamasu.
Podobně i americká velvyslankyně při OSN Nikki Haleyová řekla, že rezoluce neobsahuje ani zmínku o „teroristech z Hamasu“ a je zcela jednostranná. USA proto chtěly, aby se do rezoluce přidala pasáž odsuzující násilí Hamasu. Tento návrh, o kterém shromáždění hlasovalo nejprve, ale neprošel, protože ho nepodpořily potřebné dvě třetiny států. Pro se vyslovilo 62 zemí včetně České republiky a sousedních zemí, proti 58 a 42 se zdrželo.
Izraelští vojáci od konce března, kdy začaly protesty u hranice mezi Gazou a Izraelem, zabili přes 120 Palestinců a zranili tisíce dalších. Hamas v Gaze vládne a Izrael i USA jej viní, že vyvolává protiizraelské nepokoje a zneužívá civilisty pro vlastní snahu o narušení hranice. Hamas vedl s Izraelem už tři války.
Palestinští představitelé požadují mezinárodní ochranu pro Palestince žijící na územích okupovaných Izraelem. Jakou by měla mít podobu, ale není jasné. Hovoří se o pozorovatelích i o případné mírové misi. Generální tajemník OSN António Guterres ale dříve řekl, že k tomu, aby podal návrh na tuto misi, musí mít mandát Rady bezpečnosti.
Otevírání americké ambasády v Jeruzalémě provázely násilnosti:
14. května 2018 |
