Šéf nacionalistické strany Pravice, která skončila v březnových volbách pátá se sedmi mandáty, zpočátku lavíroval. „Kdokoli se bude snažit vytvořit stabilní vládu, zjistí, že jsem energický a kreativní spojenec,“ řekl.
Během izraelské konfrontace s hnutím Hamás odmítl vytvořit koaliční vládu bez Netanjahua. Poté ale změnil názor a dohodl se s opozičním lídrem a šéfem centristické strany Ješ Atid Jairem Lapidem, kterého prezident pověřil sestavením nové vlády, když v této snaze neuspěl vítěz voleb Netanjahu. Lapid ve středu oznámil vznik vládní koalice.
Bennett proslul ostrými komentáři na účet Palestinců a netají se tím, že nevěří v mírové řešení izraelsko-palestinské krize. Věčnou izraelskou kontrolu nad palestinskými územími považuje za samozřejmost.
„Jsou věci, o nichž všichni víme, že se nikdy nestanou. A mírová dohoda s Palestinou je jednou z nich,“ zaznělo v jeho předvolebním videu.
 |
Bennett svou vizi izraelské budoucnosti nastínil v plánu o sedmi bodech. Prvním z nich je zábor většiny Západního břehu, jenž je podle Bennetta zásadní nejen z bezpečnostních důvodů, neboť umožní setrvání statisíců židovských osadníků, ale také zemi zajistí kontrolu nad vodními zdroji.
Většinu Palestinců chce Bennett vytlačit do městských enkláv. Několik desítek tisíc Palestinců by ale získalo izraelské občanství, „abychom se vyhnuli jakémukoli obvinění z apartheidu,“ nastínil Bennett v plánu.
Milionář a zastánce liberalizace ekonomiky Bennett loni prohlásil, že chce, aby do deseti let žilo v osadách na Západním břehu až milion židovských osadníků. Nyní jich je tam 400 tisíc. Bennett odmítá vytvoření palestinského státu, což by podle něj byla pro Izrael sebevražda.
V minulosti například i slíbil porazit palestinské radikální hnutí Hamás „rozdrcením ze vzduchu“ či „cílenými atentáty“ na jeho čelné představitele.
Devětačtyřicetiletý Bennett se při výrocích na adresu Palestinců nedrží zpět. V roce 2013 podle listu Times of Israel prohlásil, že jsou to „teroristé, které je zapotřebí zabít, nikoli propustit na svobodu“.
V Izraeli vzniká vláda bez Netanjahua, dohodu oznámil lídr opozice Lapid |
V roce 2018 zase řekl, že izraelská armáda by měla mít možnost Palestince v sebeobraně rovnou zastřelit, včetně nezletilých. „Nedovolil bych teroristům každý den překračovat hranice z Gazy,“ uvedl „Nejsou to děti. Jsou to teroristé. Klameme sami sebe,“ vysvětlil Bennett.
Bennettovou ambicí je kontrolovat celou zemi od řeky Jordán po Středomoří. V rámci dohody s Lapidem se podle analytiků očekává, že v otázce okupace nebudou učiněna žádná velká rozhodnutí, protože by to mohlo způsobit rozpad choulostivé ideologicky rozmanité koalice.
„Palestinský stát prostě nevznikne, ne pod mým dohledem. Byl by katastrofou na dalších 200 let,“ řekl Bennett v roce 2017.
Syn imigrantů z USA
Bennett se narodil 25. března 1972 v Haifě. Je synem imigrantů z USA, kteří do Izraele přišli ze San Franciska po šestidenní válce v roce 1967. Sloužil v elitních armádních jednotkách IDF,poté vystudoval práva na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě.
V roce 1999 přesídlil do New Yorku, kde s přáteli založil startupovou softwarovou společnost Cyota, která zajišťovala bezpečnostní opatření pro firmy. Bennett jako šéf společnosti firmu v roce 2005 prodal za 145 milionů dolarů (v dnešním kurzu přes tři miliardy korun).
V roce 2006 se vrátil do Izraele a stal se poradcem tehdejšího poslance a pozdějšího premiéra Netanjahua. Mimo jiné řídil tým, který připravil Netanjahuovu reformu školství.
Historic photo of the first Arab party in Israel to sign a coalition deal, and it's with a government headed by Naftali Bennett, the former head of the settlers council. Absolutely unfathomable until recently. https://t.co/SouojHxedm
Ministr hospodářství, školství či obrany
Dva roky byl i šéfem Rady židovských osad v Judeji, Samaří a v Gaze. Založil několik politických formací, v čele Židovského domova se stal v roce 2012 poslancem. O rok později se poprvé stal ministrem - poté byl mimo jiné ministrem hospodářství, školství či obrany.
Jako ministr školství Bennett podporoval zákon zakazující skupinám kritickým vůči ozbrojeným silám nebo státu vstupovat do škol a mluvit se studenty. „Každý, kdo se potuluje po světě světě a útočí na vojáky, do školy nevstoupí,“ řekl podle The Guardianu Bennett po schválení zákona.
Bennett, který je třeba i proti sňatkům osob stejného pohlaví, je ženatý a má čtyři děti. Svého nejstaršího syna pojmenoval Joni - podle Netanjahuova bratra, který byl zabit při izraelské osvobozovací akci rukojmích na letišti v ugandském Entebbe v roce 1976.
