Pár minut před půlnocí zaútočila policie na slum v západním státě Gudžarát a odvedla s sebou dvanáct mužů na policejní stanici, kde byli obviněni z krádeže mobilních telefonů. Muži byli jeden po druhém vyslýcháni.
Výslech zahrnoval bití a sexuální mučení. Když se pak muži vraceli do svých cel, nebyli někteří schopni chodit ani sedět, vyplývá z článku zveřejněném na CNN. Ani jeden z nich se nepřiznal k obvinění a všichni měli čistý trestní rejstřík. Následující den jeden na následky týrání zemřel. Jmenoval se Hira Bajania.
„Je mrtvý. Zabili jste ho,“ křičeli ostatní uvěznění, kteří viděli, jak jeho bezvládné tělo odvážejí pryč. O několik hodin později byl v nemocnici prohlášen za mrtvého.
Další případ se týká čtyřicetileté Katshuri. Ta pro CNN vypověděla, že jednou v noci do jejího domu vtrhlo deset policistů a zatklo jejího manžela Raviho, údajné kvůli přepadení banky. O dva dny později Katshuri policie požádala, aby podepsala prázdný papír.
„Odmítla jsem, nejdřív jsem chtěla vidět svého manžela. Bili mě a přinutili mě podepsat,“ popsala Katshuri. O několik hodin později jí řekli, že Ravi leží v nemocnici. Než se tam dostala, bylo jeho tělo zpopelněno. Policie ve své zprávě tvrdila, že se pokusil uprchnout, spadl a byl těžce zraněn. Jeho spoluvězni později vypověděli, že muž dostával elektrické šoky. Nakonec lékařská zpráva potvrdila, že zemřel na infarkt.
Kasthuri podala policejní stížnost, ale kvůli jejímu postavení (Kasthuri se živí výrobou proutěných košů) dosud úřady její stížnosti nevyhověly.
Děti jako otroci do továren. Temná tvář Indie zbídačené koronavirem |
Úmrtí uvězněných vyvolala diskuzi ohledně policejní brutality, ale i přístup k nižším kastám. Muži, kteří byli odvlečeni při policejním zátahu ve státě Gudžarát, pocházejí ze znevýhodněné kasty, kterou britští koloniální správci legálně kvalifikovali jako „kriminální kmen“. „Byli jsme zadrženi jen proto, že jsme chudí,“ je přesvědčený jeden z nich.
Mučení chudých nemá pro policii žádné důsledky
„Hira Bajania zemřel na srdeční komplikace, zkoumáme roli příslušného policejního personálu v jeho úmrtí,“ uvedl k případu policejní dozorce Saurabh Singh. Doposud nebyli z Hiriho smrti žádní policisté obviněni.
„Mučení chudých nemá žádné důsledky,“ říká Suhas Chakma z Národní kampaně proti mučení.
Nevládní organizace uvádí, že 76 procent úmrtí zaznamenaných v policejní vazbě v loňském roce bylo způsobeno údajným mučením a 19 procent zemřelo za podezřelých okolností, kdy policie uvedla za příčiny smrti sebevraždu nebo náhlé onemocnění.
Ze zprávy Národní kampaně proti mučení vyplývají všechny možné mučicí praktiky, ke kterým se policisté uchylují, například bití obuškem, zatloukání hřebíků do těla, použití elektrického proudu, zabodávání jehel pod nehty nebo rozmazání pálivého chilli do intimních míst.
Indická policie je dlouhodobě podfinancovaná a trpí nedostatkem pracovních sil. Ve spojení s tlakem na dosažení výsledků se tak mučení stává nejrychlejším nebo jediným způsobem řešení trestných činů.
Data z indického Národního úřadu pro kriminalitu ukazují, že od roku 2011 nebyl za porušování lidských práv, mučení nebo nezákonné zadržování a vydírání vězňů odsouzen ani jeden policista. Přitom ve stejném časovém období bylo zaznamenáno více než 860 případů takového jednání.
Policejní násilí jako náhražka spravedlnosti
Přes to všechno si téměř polovina Indů dotázaných ve studii z roku 2018 myslela, že na policejním násilí vůči zločincům není nic špatného. Indický soudní systém se totiž vyznačuje nízkou mírou odsouzení, proto je policejní násilí často považováno za zástupce spravedlnosti.
Stop „džihádu láskou“. Indie brojí proti sňatkům muslimů a hinduistek |
„Zatkneme je, dostanou kauci, vystoupí a opakují stejné přestupky. Nemáme prostředky na to, abychom touto šarádou procházeli znovu a znovu. Kulka v koleni jim zajistí, že se nebudou po celý svůj život hýbat,“ popisuje policista taktiku, kterou používají v Bengaluru pro snížení recidivity.
„Musíme brát širší pohled na snižování kriminality ve společnosti. Strach z policie je proto nutný,“ míní jiný policista, který si přál zůstat v anonymitě.
V posledních letech se mluví i o policejní reformě. „Pokud mají reformy změnit chování průměrného policisty v ulicích, pak je to v pořádku. Pokud ovšem reforma znamená omezení fyzického násilí policistů v nátlakových situacích, pak jde o zcela odlišný návrh. Skutečné nebezpečí by byly reformy, které by oslabily naše policejní síly,“ uzavírá bývalý šéf indického Ústředního vyšetřovacího úřadu a indické divize Interpolu R. K. Raghavan.
