Jsou modré, černé, vzorované. Jsou šedé, modré. Jsou z plachet, plechů, ze dřeva, jsou z listů banánovníku. Jsou celtové. Jsou z hadrů. Jsou z lepenkových krabic. Jsou z koberců. Jsou z kusů oblečení. Jsou z igelitů. Jsou ze všeho a jsou všude.
Na silnicích, na chodnících, bývalých loukách, na zahradách, uprostřed polí i přímo před troskami prezidentského paláce. Stany, kterým zdejší lidé říkají domov. Lépe řečeno stany, které pro 1,6 milionu zdejších lidí domovem být musí.
ZemětřeseníOtřesy o síle 7 stupňů Richterovy škály přišly 12. ledna v 16:53 místního času. Zemřelo při nich podle různých odhadů 230 až 300 tisíc lidí. Dodnes žije 1,6 milionu lidí v provizorních přístřešcích a stanech. Někdejší americký prezident Bill Clinton, který je v čele výboru pro rekonstrukci Haiti včera v rozhovoru pro AP uvedl, že země, které se zavázaly poslat pomoc v celkové hodnotě 5,3 bilionu dolarů, zatím dostály svým závazkům jen z deseti procent. Týká se to i USA, které poskytly zatím 30 milionů místo slíbeného 1,15 bilionu. Tuto částku musí uvolnit Kongres (vše o zemětřesení na Haiti čtěte zde). |
Haiti překvapilo a stále překvapuje. I odborníky. Přes miliardy dolarů, které sem proudí, přes statisíce lidí, kteří sem přijíždějí pomáhat, se tento stát jaksi zasekl ve fázi, kdy stále potřebuje akutní pomoc na zajištění základních potřeb.
Třeba na vodu nebo na stany. Tato fáze obyčejně přejde do tří měsíců. Jenže tohle je Haiti. Každý pokrok tu stojí tak nějak více peněz i času než v jiných zemích, které byly v minulosti stiženy katastrofou.
Proč? Protože Haiti je prostě jiné. Téměř 53 procent obyvatel starších patnácti let neumí číst a psát. Průměrný věk tu kvůli nemocem a pohromám dosahuje pouhých 20,5 roku (jen pro srovnání, v Česku je to 40,4 roku). Osmdesát procent obyvatel tu žije pod hranicí chudoby. Země nemá infrastrukturu. Stát dnes neplatí ani učitele či lékaře.
Haiti nyní zachraňují peníze z ciziny, mezi nimi i ty české. Ve sbírkách po katastrofě našetřili Češi téměř 130 milionů korun, celkem i s příspěvky magistrátů putovalo na Haiti necelých 160 milionů korun. V Americe v souvislosti s haitskou katastrofou zažily svou premiéru dárcovské SMS. - čtěte Amerika poslala Haiti přes SMS už tři miliony dolarů
Z českých peněz se zde staví klinika, ošetřují se nemocní, vznikla tu centra pro děti, platí se třeba i projekt Peníze za práci. V něm dostávají místní lidé pět dolarů za den za odklízení trosek či třeba za kopání příkopů u cest.
Ženy a děti přicházejí pro vodu na mytí, praní i pití k jedinému, byť znečištěnému zdroji. Nádrž nyní čeká za české peníze oprava. Během měsíce by měla být voda nezávadná.
Češi tu mají dobré jméno. Obracejí se na ně i místní organizace s žádostmi o pomoc. I když by to mělo být logicky spíše naopak. Ti, kdo se spíše vyznají, by měli být místní. Tak například Marek Soos z české Adry hledal uprostřed noci umístění v sirotčinci pro dítě, které se objevilo ve městě Petit Goave a nevědělo, odkud je a kde má rodiče. Valérie Svobodová z Člověka v tísni zase pomáhala zajistit ošetření znásilněné holčičky.
Česká pomoc se většinou soustředí mimo hlavní město, kde působí nejvíce organizací z celého světa. A také na projekty, které by měly Haiťanům pomoci vyřešit nejen současnou situaci, ale pomoci i v budoucnu.
Ženy a děti přicházejí pro vodu na mytí, praní i pití k jedinému, byť znečištěnému zdroji. Nádrž nyní čeká za české peníze oprava. Během měsíce by měla být voda nezávadná.
Třeba Robertě Berthideové. Z vesničky Pika přišla zrovna k trubce, z níž vytéká voda do blátivého koryta. Ve vodě stojí ženy a děti a odchytávají na první pohled čistou tekutinu do kbelíků, aby vypraly prádlo, nebo do kanystrů, aby ji donesly domů na vaření. Z podzemní nádrže vlastně vedou trubky tři. Dvě jsou však od zemětřesení nefunkční. Nádrž je porušená a voda uniká.
"To, že jí není dost, není jediný problém. Horší je, že víme, že není čistá. Máme z ní průjmy, problémy se žaludkem. Ale pořád je to jediný zdroj," říká Roberta. Uznává také, že to, že s ostatními ženami pere a koupe se nad nádrží, může vodu pod zemí znečistit.
Chudé Haiti:Krvaví diktátoři, převraty či přírodní katastrofy |
"Testy ukázaly, že počet bakterií v jejich vodě je pětinásobně větší, než je vůbec ta nejvyšší hygienická hranice," potvrzuje Marek Soos z Adry. Právě tato organizace bude ve vesnici nádrž rekonstruovat. A nově také instalovat úpravnu vody.
Jenže i přes obrovskou pomoc směřující na Haiti z celého světa vypadají ulice zasažených měst stejně jako pár týdnů po otřesech. Při okrajích silnic leží hromady sutin, trosky domů se většina majitelů ani nesnaží odklidit. To jen ti, kteří mají peníze na jejich rekonstrukci.
Děti a ženy chodí s kanystry pro vodu i ke zdrojům vzdáleným několik kilometrů.
Jeden ze sirotků v College Pape Jean Paul II. ve městě Petit Goave, který přišel o rodiče během zemětřesení na Haiti.
U takových domů se objevuje opět světlý písek, z nějž by se správně ani nemělo stavět, ale který je levnější než ten klasický. U takových domů se objevují postavy odhazující kamení ze zničených domů. A u takových domů se občas objeví kouř.
Tak jako právě teď v části Port-au-Prince, které se říká Canape Vert. Černý dým a podivný zápach linoucí se zpoza zdí zahrad lemujících hlavní ulici znamená jediné. Haiťané právě našli tělo některého ze svých příbuzných a pálí je.
Jak pomáhají ČešiAdra Arcidiecézní charita Olomouc Care Člověk v tísni Hand for Help Lékaři bez hranic zdroj: humanitární a rozvojové organizace |
