Jeden svícen zabírá 400 metrů čtverečních a sestává z 14 285 polykarbonátových trubic. Jako mrak visí pod skleněným stropem, jímž byl zastřešen někdejší vnitřní dvůr františkánského kláštera v Deauville. Dnes se v budově z 19. století ve světáckých lázních v Normandii nachází umělecké a kulturní centrum.
Projekt zhruba za 25 milionů eur (asi 639 milionů Kč) je coby kamenem dohodil od plážové promenády Les Planches, která tvoří pódium pro hvězdy při každoročně konaném americkém filmovém festivalu.
Deauville patří mezi nejneobyčejnější metamorfózy. Francouzskému architektovi a scénografovi Alainu Moattimu přitom jako inspirační zdroj posloužilo normandské nebe. Přes den skleněná střecha při slunci nebo zatažených mracích zachytává všechny nuance typického nebe nad Deauville, večer plní tuto úlohu lustr, vysvětluje Moatti. Výsledkem je budova zaplavená světlem.
Francouzský stát je zhruba s 90 000 památkově chráněnými budovami jedním z největších vlastníků náboženského dědictví na světě. Do roku 2030 má být podle Observatoře pro náboženské kulturní dědictví deset procent těchto statků prodáno, zničeno nebo opuštěno. Tento počet se podle organizace neustále zvyšuje a jen mezi lety 2017 a 2019 se změnil účel využívání téměř 100 kostelů - většinou mají sloužit umění.
Mezi opatství, která ve svých zdech otevřela muzeum, patří i Fontevraud v údolí řeky Loiry. Je považováno za největší klášterní budovu Evropy. Komplex, v němž se snoubí romantismus, gotika, renesance a další slohy, patří od roku 2000 ke světovému kulturnímu dědictví UNESCO.
Muzeum současného umění o rozloze zhruba 1 200 čtverečních metrů, otevřené v polovině května, leží v bývalé konírně přímo u vstupu do komplexu. Je v něm umístěna část soukromé sbírky průmyslníka Léona Cligmana a jeho ženy, umělkyně Martine: Zhruba 900 děl, mezi nimi obrazy, kresby a skulptury od Henriho de Toulouse-Lautreka, Edgara Degase, Roberta Delaunayho, Andrého Deraina a Germaine Richierové.
Francie jde do boje se „zhoubnou ideologií“. Zákon proti islamismu je hotov |
Opatství založené ve 12. století spravovaly vlivné abatyše. Kněží i francouzský královský dvůr naslouchali benediktýnkám, které podléhaly přímo papeži. Až bylo smíšené královské opatství za francouzské revoluce silně poškozeno, stalo se z něj za Napoleona (1769-1821) vězení, kterým zůstalo do roku 1963. Mnoho náboženských objektů stihl po revoluci z roku 1789 podobný osud.
Z původních čtyř klášterů ve Fontevraud se zachovaly jen dva, mezi nimi klášter Grand-Moutier, k němuž patří kostel a benediktýnská kaple, v nichž jsou rovněž umístěna soudobá díla. Převorství Saint-Lazare už se změnilo na hotel a restauraci s michelinskou hvězdou.
Na prodej bude až polovina kostelů
Jedním z odborníků, kteří přispěli k rozvoji trhu s náboženskými budovami, je Patrice Besse. Na jeho webových stránkách je nyní v nabídce více než 15 památkově chráněných opatství, převorství, kostelů a venkovských kapliček. Ceny jsou velmi nízké, protože přestavba a renovace jsou nákladné. Tento trend začal podle makléře v roce 2016. Deníku Le Parisien řekl, že podle jeho odhadů by mohlo být v příštích letech nabídnuto k prodeji 25 až 50 procent kostelů.
Při svých transakcích spolupracuje Basse hlavně s diecézemi. Zákonem o odluce církve a státu z roku 1905 totiž mnoho sakrálních budov, které předtím byly majetkem obcí nebo státu, přešlo na biskupství. Diecéze už podle Besseho nemají peníze, aby mohly dědictví udržovat.
Ve Francii jsou náboženské komunity financovány především z dobrovolných příspěvků jejich členů. Kvůli uzavření svatostánků v důsledku koronavirové pandemie vznikly milionové ztráty. Francouzská biskupská konference odhadla ztráty pro římsko-katolickou církev v zemi na 90 milionů eur (2,3 miliardy Kč).
