Rozhodnutí je zásadním signálem ze strany unijního soudu k dlouhodobému sporu mezi EU a Polskem o soudní reformu v zemi.
Polák, který byl loni v květnu zatčen v Irsku, nesouhlasil se svým předáním polské straně, protože prý v důsledku polských soudních reforem hrozí, že se mu nedostane spravedlivého soudu.
Soud EU ve své odpovědi irskému soudu konstatoval, že informace o trvajících problémech polské soudní reformy, které Evropská komise nedávno poslala členským zemím bloku, jsou „obvzláště relevantními údaji“ k posouzení, zda je v Polsku skutečně právo na spravedlivý proces ohroženo.
Evropská komise vede s Varšavou o její soudní reformy měsíce trvající spor, polská vláda strany Právo a spravedlnost výhrady komise odmítá, přes posuny v určitých dílčích oblastech.
Do další fáze komise střet posunula loni v prosinci, když v souladu s unijní smlouvou věc předala k projednání členským státům. Ty mohou teoreticky a po několika hlasováních rozhodnout i o pozastavení hlasovacích práv Polska v EU.
Unijní soud ve středu v souvislosti s případem údajného polského obchodníka s drogami zdůraznil, že případné odmítnutí vykonat evropský zatykač musí být výjimečné. Je to však možné v případě, „existuje-li skutečné nebezpečí, že bude porušeno základní právo osoby, proti níž je vydán evropský zatýkací rozkaz, na nezávislý soud, a tudíž podstata jejího základního práva na spravedlivý proces“.
Unijní soud chce záruky
U každého takového případu musí podle unijního soudu být konkrétně a přesně zkoumáno, zda u projednávané věci existují závažné a prokazatelné důvody „domnívat se, že vyžádaná osoba bude po svém předání vystavena tomuto nebezpečí“.
Soudní dvůr EU ve středu zdůraznil dva aspekty požadavku nezávislosti a nestrannosti soudů. Prvním je, aby soudy své funkce vykonávaly zcela samostatně a byly chráněny před vnějšími tlaky nebo zásahy. Druhým pak je, aby byly nestranné, což obnáší dodržování rovného přístupu ve vztahu ke stranám sporu a jejich zájmům.
To podle unijního soudu vyžaduje „existenci pravidel, zejména co se týče složení justičních orgánů, jmenování, funkčního období, stejně jako důvodů pro zdržení se hlasování, vyloučení pro podjatost a odvolání jejich členů“. Požadavek na nezávislost rovněž ukládá, aby kárný režim poskytoval záruky bránící zneužití tohoto režimu jako systému politické kontroly obsahu soudních rozhodnutí, napsal unijní soud.
