Šéfka unijní exekutivy dala letos opakovaně najevo, že hospodářské oživení po pandemii koronaviru bude vycházet z dlouhodobých priorit její komise.
Lídři zemí EU se v červenci shodli na základních obrysech fondu o objemu 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun), který má evropským ekonomikám pomoci z krize. Von der Leyenová ve středu řekla, že více než třetina z těchto peněz půjde do ekologických projektů.
Třetinu prostředků na naplnění fondu, které si Komise hodlá bezprecedentně půjčit na finančních trzích, údajně získá prostřednictvím takzvaných zelených dluhopisů. Tedy takových, které se využívají právě k financování ekologických projektů.
Emise snížit o 55 procent ve srovnání s rokem 1990
Evropská unie by podle von der Leyenové měla do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 procent oproti roku 1990. Unie by prý měla pojmout současnou koronavirovou krizi jako příležitost k nastartování takzvaného zeleného růstu a více než třetinu chystaného fondu obnovy směřovat do ekologických projektů. Dosavadní plán počítal s omezením o 40 procent.
Některé státy zvláště z východního křídla EU včetně Česka přitom dávají najevo, že budou mít problémy i se splněním současného závazku. Větší část unijních zemí stejně jako stovky velkých firem či nevládních organizací naproti tomu přísnější závazky podporují. Řada europoslanců hovoří o ještě vyšších cílech.
„Uznávám, že je to pro některé mnoho a pro jiné málo,“ řekla von der Leyenová v projevu k poslancům Evropského parlamentu. „Podle nás je tento cíl ambiciózní, dosažitelný a prospěšný. Zvládneme to, jak už jsme ukázali v minulosti,“ pokračovala. Dosavadní omezování emisí bylo podle ní spojeno s výrazným hospodářským růstem.
Společná unijní pravidla ve zdravotnictví
Evropská unie by měla v reakci na současnou koronavirovou krizi mít společná pravidla pro zdravotnictví a zvýšit unijní kompetence v této oblasti. Evropská komise proto navrhne posílení zdravotnických orgánů EU a vznik nové výzkumné agentury, řekla také von der Leyenová.
Unie na jaře čelila kritice, že členské země v obavách z pandemie nekoordinovaně uzavírají hranice a hromadí roušky či léky pro své potřeby, zatímco se jinde nedostávají. Šéfka Komise podotkla, že se postupem času podařilo všechny problémy vyřešit. Připustila však, že EU má v oblasti zdravotnictví a připravenosti na krize co zlepšovat.
„Je naprosto jasné, že musíme vybudovat silnější evropskou zdravotnickou unii,“ řekla v projevu k prořídlým řadám poslanců Evropského parlamentu, kteří se kvůli novému šíření nákazy místo ve Štrasburku sešli v Bruselu. O tom, jaké kompetence by ve zdravotnictví měla EU získat, by měli rozhodnout obyvatelé unijních zemí prostřednictvím chystané konference o budoucnosti Evropy.
Vedle posílení Evropské lékové agentury a Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí šéfka Komise navrhla vytvoření agentury pro biomedicínský výzkum. „Podpoří naši kapacitu a připravenost reagovat na přeshraniční hrozby,“ prohlásila von der Leyenová. Na příští rok prý navrhne uspořádat v Itálii celosvětový zdravotnický summit.
EU se musí udobřit s přáteli v USA a Británii
Ať bude po volbách prezidentem kdokoli, Evropská unie bude připravená na nové vztahy se Spojenými státy, podotkla také předsedkyně EK. „Potřebujeme nový začátek s našimi starými přáteli na druhé straně Atlantiku a Lamanšského průlivu,“ prohlásila politička s odkazem na USA a Velkou Británii.
Diplomatické i obchodní vztahy unijních zemí s Washingtonem se zhoršily po nástupu současného prezidenta Donalda Trumpa, který mimo jiné vyvázal svou zemi z klimatických závazků či zavedl řadu cel na evropské zboží. EU podle von der Leyenové „nemusí vždy souhlasit s rozhodnutími Bílého domu“, stojí však o zlepšení vztahů bez ohledu na to, kdo USA po volbách povede.
Zkritizovala zároveň záměr britské vlády porušit prostřednictvím navrhovaného zákona závaznou brexitovou dohodu. S odkazem na dlouhodobě neúspěšná vyjednávání o budoucích vztazích s Británií šéfka EK prohlásila, že naděje na dohodu každým dnem klesá, Unie ji však stále chce uzavřít.
Británie zveřejnila návrh zákona o vnitřním trhu, ignoruje dohodu o brexitu |
Pokud nebude smlouva schválena do konce přechodného období na konci roku, začnou mezi oběma stranami platit cla a kvóty. Von der Leyenová rovněž vzkázala britskému premiérovi Borisi Johnsonovi, aby upustil od schválení zákona o vnitřním trhu, který porušuje části závazné smlouvy o odchodu jeho země z EU.
„Tato dohoda byla schválena tímto parlamentem a Dolní sněmovnou (britského parlamentu),“ podotkla předsedkyně komise. Dodala, že vzájemná „důvěra je základem jakéhokoli partnerství“. Proti porušení smlouvy se postavili kromě opozice už i někteří členové britské vlády.
Solidarita s Řeckem v migrační krizi
Von der Leyenová se ve svém poselství vyjádřila také k migrační krizi. Všechny státy EU by podle ní měly více přispívat k řešení výzvy, která nezmizela ani ve stínu pandemie způsobené koronavirem. Unijní exekutiva příští týden zřejmě předloží dlouho očekávaný návrh nové migrační politiky EU.
Podle předběžných informací z diplomatických zdrojů se očekává, že Komise bude po všech členských zemích požadovat, aby se podělily o běžence, s jejichž vysokými počty se nyní potýká zvláště Řecko.
EU podle von der Leyenové posílí své snahy o záchranu lidí na moři a zároveň pomůže Řecku se stavbou nového přijímacího střediska pro migranty na místě zničeného tábora Moria na ostrově Lesbos. „Chci ale jasně říci, že pokud budeme dělat více my, očekávám, že se všechny členské státy přidají také,“ řekla von der Leyenová.
Peníze výměnou za právní stát
Finance z budoucího víceletého rozpočtu a fondu obnovy Evropské unie budou vázány na dodržování principů právního státu. Evropská komise podle své šéfky ochrání unijní finance před podvody, korupcí i střetem zájmů. Koncem září také zveřejní svou první výroční zprávu hodnotící dodržování principů ve všech členských zemích.
Lídři zemí EU se v červenci shodli na bezprecedentním balíku v celkové výši téměř 1,85 bilionu eur (skoro 50 bilionů korun), který bude dohromady k dispozici v rozpočtu i fondu na pomoc ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí.
Vlastizrádci a udavači. Babiš osočil europoslance řešící jeho střet zájmů v EU |
Po tlaku Maďarska a Polska, s nimiž unijní orgány vedou řízení kvůli porušování evropských hodnot, však lídři proti původnímu návrhu oslabili přímé podmínění čerpání z rozpočtu a fondu dodržováním vlády práva.
Kvůli možnému střetu zájmů zkoumají auditoři EK českého premiéra Andreje Babiše. Loňská zpráva auditorů, která se týkala dotací ze strukturálních fondů EU, konstatovala, že Babiš je ve střetu zájmů. Podle zprávy má stále vliv na holding Agrofert, přestože ho v roce 2017 vložil do svěřenských fondů. Premiér to odmítá.
Velká část europoslanců poselství přivítala. Pozitivně politici hodnotili například zvýšení klimatických závazků Evropské unie k roku 2030, pochvalně se většinou vyjádřili i k příslibům prosazovat spojení unijních fondů s vládou práva či posílit společné unijní kompetence ve zdravotnictví.
Nejkritičtějších reakcí poslanců se von der Leyenová dočkala za malý prostor, jaký navzdory očekávání věnovala ve svém více než sedmdesátiminutovém projevu digitální ekonomice. Jednu z priorit EK zmínila několika větami a vůbec nemluvila o chystané normě o digitálních službách, kterou má Brusel navrhnout ještě letos.
