„To, co se teď děje, je historické. Myslím, že můžeme vyslat jasný signál, když Trumpovi dáme cenu za mír,“ vysvětlil norský poslanec za pravicově populistickou Pokrokovou stranu Per-Willy Amundsen, který spolu s kolegou Christianem Tybringem-Gjeddem šéfa Bílého domu za setkání s Kim Čong-unem na ocenění nominoval (více o summitu jsme psali zde).
Trumpovo jméno bylo už na seznamu navržených na Nobelovu cenu za rok 2018. Zjistilo se však, že nominace byla zfalšovaná, a tak byl Trump vyškrtnut. Člověk, který prezidenta údajně navrhl, o nominaci nic nevěděl.
Na Nobelovu cenu za mír může kandidáty navrhovat úzká skupina lidí, například poslanci, univerzitní profesoři, ředitelé významných organizací a členové Nobelova výboru. Návrhy na udělení Nobelovy ceny se přijímají vždy nejpozději počátkem daného roku.
Summit USA-KLDR |
Na cenu za rok 2019 navrhla Trumpa už v květnu i skupina osmnácti republikánů. Ocenění by podle nich měl získat „jako uznání své práce zaměřené na ukončení korejské války a denuklearizaci Korejského poloostrova a za přínos míru v regionu“.
Na počátku dubna vyjádřil také jihokorejský prezident Mun Če-in názor, že by měl Trump ocenění dostat. Americký prezident tehdy vyjádřil nad jeho výrokem pohnutí.
Letošní laureát Nobelovy ceny míru bude znám na podzim a cenu by si měl tradičně převzít 10. prosince. Ocenění v roce 2009 obdržel i Trumpův předchůdce ve funkci Barack Obama a to za snahy o jaderné odzbrojení, prevenci konfliktů i za aktivity proti globálnímu oteplování. Loni cenu za mír získala Mezinárodní kampaň na zrušení jaderných zbraní (ICAN).