„Největší sociální experiment století.“ Tak dánská média nazvala akční plán, jehož cílem je eliminace ghett do roku 2030. Ačkoliv s návrhem zákona, přijatého v červenci 2019, přišla v roce 2018 tehdejší pravicová vláda, v jeho naplnění pokračuje i právě vládnoucí levice.
Dánsko definuje ghetto jako oblast s vyšší než průměrnou mírou zločinnosti a nezaměstnanosti a nižší než průměrnou mírou vzdělání, uvádí server The Guardian. Největší kontroverze vzbuzuje vládní charakteristika ghetta jako oblasti, kde je více jak 50 % obyvatel „nezápadního původu“. Kromě běžného ghetta Dánsko rozeznává ještě těžké ghetto, kde tyto podmínky trvají čtyři a více let.
Podle vlády vytváří ghetta paralelní společnost, která zabraňuje inkluzi obyvatel se zahraničním původem do dánské společnosti. „Souhlasím s rozhodnutím ohledně konce paralelní společnosti, protože (tyto) iniciativy zajistí, že budeme mít smíšená města v Dánsku,“ řekl stanici CNN ministr pro bydlení Kaare Dybvad Bek s tím, že smíšená města poskytují „stejné podmínky a příležitosti pro všechny“.
Vláda chce do roku 2030 zredukovat podíl veřejných bytových fondů v těžkých ghettech na maximálně 40 %. Jedná se o 15 sídlišť.
Uvolněné byty chce privatizovat. Vláda doufá, že tím vyřeší problém s nedostatkem cenově dostupných bytů v Dánsku, přitáhne do sousedství podnikatele, změní třídní a etnickou strukturu oblastí a posílí integraci imigrantů. Podle kritiků ale privatizace bytů jen povede k zvýšení nájmů.
Obyvatelé ghett si stěžují, že stále není jasné, kam přesně se musí vystěhovat ani kolik za nové ubytování budou platit. Vláda slibuje, že jim nabídne alternativní ubytování. Ti, kdo odmítnou své stávající obydlí opustit, budou vystěhováni.
Žaloba z těžkého ghetta
Část obyvatel kodaňské čtvrti Mjolnerparken, která splňuje všechny čtyři kritéria ghetta podle dánské definice, podala na dánskou vládu žalobu. Argumentuje, že plán na vysídlení obyvatel ghett je podle práva Evropské unie a Evropské úmluvy o lidských právech nezákonný.
Právník zastupující obyvatele Mjolnerparkenu Eddie Omar Rosenberg Khawaja poukazuje na podle něj diskriminační charakter dánské definice ghetta odkazem na čtvrť Byparken ve švédském Svendborgu, které má podobné socioekonomické problémy jako Mjolnerparken. Většina obyvatel zde jsou ale bílí Dánové.
Dánové se rozhodli eliminovat ghetta, imigranti nervózně vyčkávají |
„Kritéria legislativy týkající se ghett jsou založená na rase a proto diskriminační,“ je přesvědčen právní zástupce. Podle obyvatel Mjolnerparkenu s nimi stát zachází hůře než s lidmi z podobných oblastí, které nejsou klasifikovány jako „tvrdé ghetto“.
Dánsko bojuje s paralelní společností i dalšími způsoby. Ve vybraných lokalitách jsou zavedeny dvojnásobné tresty za krádeže či vandalismus. Celým rodinám hrozí vyloučení, pokud některý jejich člen spáchá trestný čin. Pro majitele je snadnější vypovědět nájemní smlouvu odsouzeným lidem.
Předškolní děti migrantů musí strávit alespoň 25 hodin týdně ve státních mateřských školách. V jedné jich nesmí být více než 30 %. Děti též musí splnit jazykové testy, jinak jejich rodinám budou odejmuty sociální benefity.
Postoj dánské vlády k imigrantům se v posledních letech silně zpřísnil, zvláště pak v kontextu migrační krize v roce 2015, která do nejvyšších míst dánské politiky vynesla protiimigrační Dánskou lidovou stranu.
