„Dotazovaní uvedli, že často zažívají diskriminaci v práci, kde jim zaměstnavatelé říkají, aby nenosili dlouhé vlasy nebo oblečení určené pro opačné pohlaví, protože tím údajně odrazují zákazníky. Doma jim rodina řekne, aby svou pohlavní identitu potlačili. Řeknou jim, aby byli mužem nebo měli dítě,“ popisuje Doriane Lauová z Amnesty International.
Důsledky diskriminace a izolace mohou být podle Lauové katastrofální. Třicetiletá Chuej-ming výzkumníkům řekla, že v Číně nedokáže legálně sehnat hormonální léčbu, a proto sama začala užívat ve velkých dávkách hormony zakoupené na internetu. Chce, aby její tělo odpovídalo její identitě.
Ačkoli Chuej-ming toužila po operaci, své rodině se to bála říct a vzala věci do vlastních rukou. „Na genitálie si přikládala led, aby zastavila jejich funkčnost. Dokonce si objednala operaci na černém trhu, ale úřady lékaře odhalily a zadržely. Byla přesvědčená, že nemá žádnou šanci, a pokusila se operaci provést sama na sobě,“ popisují autoři studie.
Hormonální terapie nebo chirurgický zákrok může transsexuálům pomoci ukončit roky úzkostí a nepohodlí, které jim způsobuje jejich fyzický vzhled. Podle americké studie z loňského roku jsou mladí transsexuálové vystavení vysokému riziku sebepoškozování. Více než polovina amerických transsexuálů s mužským pohlavním orgánem se během svého života pokusila o sebevraždu.
V Číně je však situace mnohem horší. Zákon transgenderovou problematiku téměř neřeší, stát nevede ani žádné oficiální statistiky. Kvůli nedostatku informací v čínštině jsou mladí transsexuálové odkázání na informace z neoficiálních zdrojů, které je mohou vystavit špatným a nebezpečným radám.
NEW REPORT: Ahead of the @WHO officially declassifying being #transgender as a mental disorder, 15 trans ppl in #China told @amnesty why they were forced to perform highly dangerous surgery on themselves and buy unsafe hormones on the black market https://t.co/wvhTr7xHk0 https://t.co/euVMME8jpo
Ani ti, kterým se podaří najít pravdivé informace však nemají vyhráno. Čínští lékaři obvykle nevědí jak k transsexuálním pacientům přistupovat a považují je za duševně nemocné. Podle čínských zákonů musí být každý zájemce o změnu pohlaví starší dvaceti let a svobodný.
S proměnou musí souhlasit rodina, a to bez ohledu na věk
Před operací musí podstoupit alespoň roční psychoterapii a musí dokázat, že nejméně pět let ani jednou nezaváhal o svém přesvědčení změnit pohlaví. Navíc musí předložit souhlas rodiny, a to bez ohledu na svůj věk. Transsexuál Čchen Sü uvedl, že několik jeho přátel odjelo kvůli operaci do Thajska.
Špatná dostupnost hormonální terapie vede některé lidi k tomu, aby si pokusili obstarat léčiva na černém trhu nebo online. Riskují však, že nakoupí padělky a nevhodné léky s vedlejšími účinky. „Hormony předepisuje v Číně jen několik nemocnic a jsou hrozně drahé,“ popisuje čtyřiadvacetiletý Čchen pro CNN.
Žádostí o změnu pohlaví přibývá, většinou z pohlaví ženského na mužské |
K nákupu přes internet se uchýlila i Pching, která začala užívat velké množství léků bez předpisu. „Měla jsem mnoho vedlejších účinků. Nespala jsem, tekla mi krev z nosu, měla jsem závratě a trpěla únavou,“ popisuje Pching, která chtěla dosáhnout rychlé proměny.
„Být mužem mě děsilo víc, než všechny ty vedlejší efekty,“ vysvětluje Pching. Dva z celkem patnácti dotazovaných čínských transsexuálů se sami pokusili o operaci genitálií, protože už neviděli jinou možnost. Jednou z nich je Chuej-ming, která naštěstí pokus o domácí odstranění penisu přežila, přestože ji musela záchranka odvézt s krvácením do nemocnice.
Šťastného konce se nakonec dočkala v Thajsku, kde podstoupila operaci. Podle Lauové z Amnesty International se takové příběhy budou opakovat stále dokola, pokud Čína nezmění svou legislativu. „Tito lidé si přejí, aby je společnost přijala takové, jací jsou,“ říká Langová. Podle ní by měla Čína náhled na transsexuály změnit a nabídnout jim vhodnou léčbu.
